Tajemství krve. Pokus o sebevraždu šílené ženy pomohl k objevu krevních skupin
Publikováno: 16.11.2023
HISTORIE / Krevní transfuze jsou ještě na počátku 20. století nevyzpytatelné a nezřídka končí smrti, proto bývají zakázány. Nyní ale před českými lékaři stojí třiatřicetiletý Jan Janský z pražské psychiatrické kliniky na Karlově a tvrdí, že konečně tajemství krve odhalil. Přítomní odborníci jen nevěřícně kroutí hlavou. „Vždyť je to jen psychiatr,“ zašeptá kdosi. Krev od pradávna platí za symbol života i zdraví. Lidé ji považovali za všemocný elixír s léčivými, a skoro až nadpřirozenými účinky. Staří Římané proto pili krev umírajících gladiátorů s nadějí, že tak získají jejich sílu. Čachtická paní se zase dle legendy koupala v krvi zabitých panen, aby si uchovala mládí. A sami lékaři po celá staletí věřili, že nemoci způsobuje buď „špatná krev“, nebo její nesprávné množství v těle. Nemocné lidi proto již od starověku léčili často pouštěním žilou, tedy odebíráním určitého množství krve. Krev zabila i papeže Co kdyby ale mohla léčit sama krev? Už v roce 1492 nemocnému papeži Innocenci VIII. podávali lékaři krev tří desetiletých hochů – ústně, protože ještě nebyl znám krevní oběh. Úspěch se samozřejmě nedostavil. Hlava církve zemřela a děti s ní. Vůbec první doložená a úspěšná transfuze u člověka proběhla až v roce 1667 pod rukama lékaře francouzského krále Ludvíka XIV. jménem Jean Baptiste Denis. Na jedné straně ležel nemocný patnáctiletý hoch, na straně druhé jehně. A chlapec jako zázrakem přežil. Nad tím, jak je možné, že jednou může transfuze život zachránit, a jindy zase zmařit, si budou lékaři lámat hlavu ještě více než dvě stě let. Tolik si…