Takže ahoj: film Víta Olmera o volné lásce, který pro něj znamenal na deset let „takže ahoj“ od hrané režie
Publikováno: 27.4.2025
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Romantický milovník vymknutý socialistickým klišé, tak se Vít Olmer (* 19. 6. 1942) nejdřív etabloval jako herec (Osení, 1960; Ďáblova past, 1961; Zlaté kapradí, 1963; Jarní vody, 1968 ad.). Kromě herectví na DAMU vystudoval však i režii na FAMU, už na škole se představil reportážním snímkem Armstrong (1965) a pak několika nonkonformními dokumenty, mezi nimiž vynikli zejména Občané s erbem (1966) o životě potomků šlechty za socialismu. V dlouhém hraném filmu debutoval příběhem volných lásek Takže ahoj z roku 1970, který ovšem vstoupil do distribuce za té nejméně příznivé situace. Autorkou námětu filmu byla pozdější dokumentaristka Kristina Vlachová (* 1943), literární scénář psala společně s Olmerem a schválen byl 7. 1. 1970. To už sice od září 1969 řídil Čs. film nový ústřední ředitel Jiří Purš a ve Filmovém studiu Barrandov dostal od prosince 1969 takřka neomezenou moc nový ústřední dramaturg Ludvík Toman, i přes jeho připomínky však látka za přituhující normalizace prošla k realizaci. Olmerův technický scénář byl schválen 21. 4. 1970, už dva dny předtím, 19. 4., začalo vlastní natáčení a skončilo 13. 7. 1970. Výrobní doba činila 242 dnů, 17 dnů se natáčelo v barrandovských ateliérech, 20 dnů v exteriérech, výhradně pražských. Náklady dosáhly výše 2,2 milionu Kčs, premiéra se odehrála 2. 4. 1971, do konce roku 1987 vidělo Takže ahoj přes 350 000 diváků. Přesto film i pro Olmera samého znamenal „takže ahoj“ od hrané režie na celých deset let. Docela šťastná holka Hned v prvních deseti minutách filmu vystřídá třiadvacetiletá vysokoškolačka Veronika (Valerie Chmelová) v posteli tři milence: vousáče s přezdívkou Machr (Jaromír…