Tam začíná Šikmý kostel: Hromady zuhelnatělých těl, mrtví koně. Karvinské důlní neštěstí zničilo život stovkám rodin
Publikováno: 14.6.2024
HISTORIE / Druhý den nastalo ticho. Mezi šachtami se nerozléhal ani pláč, ani nářek sbíhajících se lidí z okolí. Pozůstalí, kolegové, kamarádi, ti všichni beze slova obcházeli mrtvá těla vytažená z hlubin dolů a pátrali v obličejích po důvěrně známých rysech. A doufali, že nenajdou. Tak popisuje rakouský deník Die Presse okamžiky hrůzy po tragédii, jaká dodnes nemá v ostravsko-karvinském revíru obdoby. Smutné události, k nimž došlo přesně před 130 lety, 14. června roku 1894, proměnily dějiny hornictví a zapsaly se do historie jako jedno z největších evropských důlních neštěstí celého 19. století. Těžba uhlí se na sklonku 19. století těšila prosperitě i rozvoji. A vzkvétal i karvinský důlní podnik hraběte Jindřicha Larische-Mönnicha. Jeho doly se ze západu na východ rozkládaly v délce čtyř kilometrů, ze severu na jih čítaly dva kilometry a osudného roku 1894 poskytovaly práci třem a půl tisícům lidí. Mnozí mu však později vyčítali, že v honbě za ziskem se v hlubinách podzemí zapomínalo na bezpečnost. Výbuch, který nikdo nečekal Pro horníky ten den nebyl zprvu ničím výjimečným. 14. června roku 1894, tedy přesně před 130 lety, sfáralo ve čtyři hodiny na svou odpolední směnu ve všech Larischových dolech na 1090 horníků, předáků, nadkopních a techniků. Do dolu Františka se vydalo 398 mužů, důl Hlubina ve svých útrobách spolkl 121 mužů a jáma Jan Karel 185. V půl desáté večer se důl Františka otřásl mocným výbuchem. Exploze na čtvrtém patře v devatenácté sloji měla takovou sílu, že vyrazila kouř a prach až na samotný povrch. Tlaková…