Táňa Pauhofová: Film Vlny se až fatálně blíží tomu, co zažíváme na Slovensku. Blíží se to cenzuře
Publikováno: 6.7.2024
ROZHOVOR / Telefony v lásce nemá a v drtivé většině je nezvedá. „Potřebuju člověka vidět a vnímat naživo, abych si s ním mohla dobře povídat,“ říká v rozhovoru pro slovenská herečka Táňa Pauhofová, která hraje ve filmu Vlny, jejž Jiří Mádl v pondělí představil na filmovém festivalu v Karlových Varech a který tu sklízí zasloužený ohlas. Pro náš rozhovor ale udělala výjimku. „Je to nesmírně důležitý film,“ soudí herečka, jejíž fyzická křehkost v člověku probouzí ochranitelské reflexy. Ve Vlnách reflektujících mimořádným způsobem osudový rok 1968 v Československém rozhlase totiž vidí i paralelu se současným Slovenskem. Hrajete redaktorku Věru Šťovíčkovou, měla jste možnost se s ní potkat osobně, tak jako režisér Jiří Mádl? Už jsem to bohužel před její smrtí nestihla. Nicméně v Jirkovi Mádlovi jsem měla – tak jako ostatní kolegové - hotovou encyklopedii. On je vnímavý a citlivý člověk, umí druhé lidi velmi dobře přečíst a pochopit jejich osobnost i to, co vyzařují. Sám je herec, a tak nám předával své poznatky z osobních setkání s rozhlasovými pamětníky vnímavou a přesnou cestou. Kromě materiálů, které jsme si nastudovali sami, jsme tak mohli lépe pochopit jejich charakter a jakousi vnitřní jiskru. Což je samozřejmě pro naši hereckou práci klíčové. Není to poprvé, kdy jste hrála ve filmu v bolavých kulisách 60. let. Například ve výborném projektu Agnieszky Hollandové a Štěpána Hulíka Hořící keř. Ale přesto – překvapilo vás ve scénáři nebo rešerších něco? Přiznám se s ostudou, že jsem netušila, jak zásadní roli hrála v té době u vás zahraniční…