Tanec mezi snahou postrašit Západ a zároveň nenaštvat Čínu. Změna ruské jaderné doktríny je irelevantní
Publikováno: 20.11.2024
KOMENTÁŘ / Zpráva o tom, že ruský diktátor podepsal změnu pravidel pro použití jaderných zbraní Ruskou federací, proběhla snad všemi médii v západních zemích. Vyvolala poměrně velký zájem a právě o to tu šlo. Po řadě překročených linií je to snaha dodat ruskému jadernému vydírání alespoň nějakou důvěryhodnost. Minulé verze tohoto dokumentu ale obsahovaly podobné extrémy a v podstatě už dávno umožňovaly Moskvě tyto zbraně použít. Nestalo se to proto, že jejich nasazení nezávisí na kusu papíru. Jeho ceremoniální a do světa vytrubovaná změna je ve skutečnosti bez reálného významu. Lze se na to dívat optimististicky i pesimisticky. Z optimistického pohledu lze konstatovat, že Rusko v možném použití jaderných zbraní omezuje tolik faktorů, že k němu nedojde, ať si v doktríně napíše, co chce. Z pesimistického je pak skutečnost taková, že kdyby Moskva skutečně chtěla tyto zbraně nasadit, tak je úplně jedno, jestli na to má specifickou klauzulku v nezávzaném dokumentu. Faktem je, že ruská jaderná doktrína od roku 1999 minimálně nějakou dobu schvalovala první použití jaderných zbraní i proti nejadernému státu v případě lokálních menších konfliktů za účelem jejich deeskalace. Ruské ozbrojené síly právě tento scénář nacvičovaly i v době, kdy už nebyl oficiální součástí doktríny. Dalším náznakem, že tato součást jaderné doktríny, byť nikoliv veřejně přiznaná, nadále platí, jsou vyjádření lidí, jako jsou Patrušev a Rogozin. Hrozby použitím jaderných zbraní odpovídají konceptu deeskalace konfliktů pomocí eskalace. Cílem je donutit protivníka kapitulovat z obavy před další eskalací konfliktu. Tuto strategii jaderná doktrína už oficiálně neobsahuje. Nicméně ruská veřejná…