Tažení Číny proti vzpurným územím: Za "zneuctění" hymny vězení, Ujguři na převýchově

Čína zvyšuje svůj vliv v "neposlušných" oblastech, která jí oficiálně nepatří. Posledním případem je kontroverzní zákon v Hongkongu.

Publikováno: 11.1.2019

Tažení Číny proti vzpurným územím: Za "zneuctění" hymny vězení, Ujguři na převýchově

Poslanci jej představili ve středu a podle oficiálního vyjádření Patricka Nipa, tajemníka pro ústavní a pevninské záležitosti v Hongkongu, má zákon "uchovat důstojnost národní hymny a promovat respekt". Cituje ho hongkongský deník South China Morning Post.

Za porušení by pachatelům hrozilo až tříleté vězení a pokuta ve výši až 140 tisíc korun. Zákon dále navrhuje zařazení čínské hymny do osnov základních škol. V návrhu se ovšem nepíše, jaký trest školám hrozí, pokud se pravidlem odmítnou řídit.

Naopak možnost odmítnout zřejmě nebudou mít poslanci, soudci a úředníci, kteří před vstupem do úřadu skládají přísahu. U ní by do budoucna měla hrát čínská hymna. Pokud to někdo odmítne, je možné, že nebude moci vstoupit do funkce.

"Pokud zvolení zákonodárci oznámí před událostí, že se nezúčastní z politického přesvědčení, tak ten, komu budou přísahat, sám určí, jestli byl jejich slib platný," citoval deník Patricka Nipa.

Stejný zákon týkající se zesměšňování čínské hymny byl přijat v pevninské Číně již na podzim 2017. O tom, jak vážně čínská vláda zákon myslí, se mohla přesvědčit 21letá hvězda přímých přenosů s miliony diváků, která hymnu "zesměšnila" gesty, jimiž napodobovala pohyby dirigenta.

Číňanka strávila ve vězení pět dní a musela vydat veřejnou omluvu. V ní oznámila, že s přímými přenosy končí a všechna její videa byla provozovatelem sítě smazána. O případu informoval server Hong Kong Free Press.

Vláda jedné strany dobývá vzpurná území

Toto opatření není prvním, které zvyšuje vliv pevninské Číny v Hongkongu. Ačkoliv má být nezávislost města na Pekingu garantována do roku 2047, kroky po nástupu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga naznačují, že se čínský vliv v oblasti stupňuje.

V roce 2016 a 2017 přišlo o posty šest členů parlamentu, kteří podporovali nezávislost města. Oficiálně z důvodu záměrně špatné přísahy při uvedení do funkce. Tím, že byli odvoláni, ztratila demokratická část parlamentu většinu a přišla o možnost vetovat zákony, které by nezávislost Hongkongu omezovaly.

Jejich odvolání mělo vliv i na zákaz malé politické strany, která usilovala o osamostatnění Hongkongu. "Nemůžu ignorovat fakt, že Hongkongská národní strana opakovaně prohlašovala, že využije všech metod, včetně násilných, a zároveň vyzývala své podporovatele k použití sil," uvedl podle deníku New York Times ministr bezpečnosti John Lee.

Pod tlakem ze strany Pekingu je i Tchaj-wan, víceméně nezávislý ostrov s demokratickou vládou usilující o mezinárodní uznání. V tom mu brání přesvědčení Číny, že ostrov je další z provincií pevninské Číny. Tento status nehodlá Tchaj-wan přijmout, jak naznačila i prezidentka Cchaj Jing-wen v novoročním projevu.

"Nezávislost Tchaj-wanu může vést jen do slepé uličky," varoval pak čínský prezident Si Ťin-pching v novoročním projevu. "Čína musí být sjednocena a stane se tak," dodal.

Sporné Jihočínské moře

Čína si klade územní nároky také na ostrovy v Jihočínském moři, o které se pře s Tchaj-wanem, Vietnamem, Filipínami, Malajsií a Brunejí. Přestože spory nebyly vyřešeny, zvětšuje Peking svou vojenskou přítomnost na místě.

Čína staví na ostrovech - někdy i uměle vybudovaných - základny, o kterých se odborníci domnívají, že mají vojenský charakter. Zároveň americká tajná služba loni varovala, že čínská armáda umístila na ostrovy protiletadlové rakety.

Snahy o zvětšení vlivu Číny sahají daleko do minulosti. V letošním roce Čína "oslaví" 70 let od potlačení tibetského povstání protestujících proti čínskému komunistickému režimu. Při povstání přišlo o život 86 tisíc Tibeťanů, další včetně Dalajlámy uprchli za hranice.

S potlačováním svobody se potýká i autonomní provincie Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujguři. Zatím nejradikálnější zákrok proti nim podnikla pekingská vláda v minulém roce, kdy je začala posílat do převýchovných táborů. Oficiálním důvodem je zabránění extremismu. V převýchovných táborech, kde Ujguři například slibují věrnost komunistické straně, je zavřeno přes milion lidí.

Video: Naši politici zradili demokracii, Rusko je proti Číně svobodná země, říká Etzler

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace