Tenistka teď nevyjde schody. Lidé s mírným covidem mají problémy i dlouho po vyléčení

#Domácí

Publikováno: 8.10.2020

Horečka, dušnost, ztráta chuti nebo čichu. To jsou nejčastější příznaky nákazy koronavirem, které trápí i pacienty s mírným průběhem nemoci covid-19. Přestože se během několika dnů či týdnů vyléčí, řada z nich si stěžuje na zhoršený zdravotní stav i několik měsíců po uzdravení. Cílené pozorování lékařů z Fakultní nemocnice Hradec Králové ukazuje, že to není ojedinělá situace.

Dosavadní výsledky jejich výzkumu ukazují, že téměř polovina pacientů, kteří se potýkali jen s mírným průběhem nemoci a léčili se doma, udává ještě tři měsíce po prodělané infekci respirační potíže, nejčastěji se jim hůře dýchá, kašlou, jsou unavení nebo pociťují bolest na hrudníku.

Následky po boji s covidem-19 i po takové době ukazuje i vyšetření plic. Polovina pacientů měla lehce porušené funkce dýchacího orgánu, nejčastěji měly jejich plíce sníženou schopnost přenosu kyslíku. U pětiny pacientů vyšetření odhalilo zbytkové postižení plicní tkáně.

Lékaře tyto výsledky svým způsobem překvapily. "Covid-19 měli v nejmírnější podobě, takže jsme nečekali, že bychom jim našli nějaké změny na plicích," říká přednosta plicní kliniky v hradecké nemocnici Vladimír Koblížek.

Změny struktury a funkce plic pak ovlivňují i běžný život lidí, což se projevuje zejména při zátěži. "Máme tam například holčinu, která hrála tenis a teď pomalu nemůže vyjít schody. Tito lidé ztrácí schopnost dýchat při zátěži," popisuje Koblížek.

Někteří lidé si přitom podle lékařů mysleli, že horší kondici mají zejména kvůli tomu, že marodili, nesportovali, čímž se jim zhoršila fyzička. Podrobné vyšetření těchto lidí však odhaluje, že za tím stojí zejména poškození plic.

Covid-19 s chřipkou srovnat lze, ale s tou prasečí

Přednosta kliniky Koblížek proto zpochybňuje mezi lidmi časté přirovnávání covidu-19 k chřipce. "Když máte obyčejnou chřipku nebo virózu, tak ta je lokalizovaná v oblasti krku, možná mandlí a nosu. Tady se zdá, že minimálně u části pacientů koronavirus postihuje plíce. Navíc když dostanete chřipku, tak po dvou měsících vůbec nevíte, že jste ji měli," vysvětluje Koblížek.

"Přirovnání ke chřipce dává smysl, jen pokud to budete srovnávat s hnusnou agresivní chřipkou, jako byla před lety například ta prasečí. Nebo pokud by chřipku dostali indiáni, kteří se s ní dosud nesetkali. Ale pro nás chřipka jako taková je nemoc, kterou můžeme preventovat díky vakcíně a léčit léky, což však u koronaviru zatím neplatí," říká Koblížek.

Neznámou zatím zůstává to, jak dlouho se z následků covidu-19 budou těla pacientů vzpamatovávat. První část výzkumu hradecké nemocnice pochází z doby, kdy byli lidé od nákazy tři měsíce. Během října a listopadu si stejné lidi pozvou lékaři na vyšetření znovu a budou zkoumat, o kolik se jejich stav zlepšil.

"Bude to vlastně půl roku po onemocnění. Jsme zvědaví, v jakém stavu plicní funkce budou. Věříme, že se budou vracet do normálu, ale nevíme, jestli úplně," doufá přednosta kliniky.

Koronavirus se podepíše také na srdci

Podobně však netrpí pouze plíce. Studie nemocnice v německém Frankfurtu nad Mohanem odhalila dlouhodobé následky také u srdcí pacientů. A opět se to netýká jen pacientů, kteří se museli léčit v nemocnici, ale i těch, u nichž průběh nemoci nebyl tak zásadní, aby nemohli zůstat v domácím léčení.

Lidé, kteří si prošli nákazou koronavirem, měli dva měsíce poté větší pravděpodobnost srdečních obtíží, 78 pacientů ze sta mělo strukturální změny na srdci, u 76 mělo poranění typicky zjišťované po infarktu. Ze stovky zkoumaných lidí se přitom léčily dvě třetiny doma, z převážné většiny šlo o poměrně mladé a zdravé pacienty, kteří si nebyli vědomí, že by někdy měli problémy se srdcem.

Podobně jako čeští specialisté na plíce, ani němečtí lékaři z této studie však dosud neví, jestli následky budou trvalé, nebo se s nimi dokáže lidské tělo časem vypořádat. Jisté však je, že koronavirus zatěžuje i srdce. "Skutečnost, že u 78 procent 'uzdravených' pacientů můžeme doložit pokračující postižení srdce, znamená, že srdce je u většiny pacientů zasaženo, i když se nemoc covid-19 neprojevuje klasickými srdečními příznaky, jako je bolest hrudníku," řekla podle serveru Statnews.com frankfurtská kardioložka Valentina Puntmannová.

Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart upozorňuje, že německá studie není jediná, která něco podobného prokázala. "Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 procenty. Samozřejmě vše vždy závisí na technice, kterou pro průkaz srdečního poškození použijeme, některé metody jsou citlivější, jiné méně. Na čem se však všichni shodneme, je, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s covidem-19, je jeho prognóza velice neblahá," říká Linhart.

A na stav pacientů po vyléčení z covidu-19 se zaměřili také v Jižní Koreji. V internetovém průzkumu Agentury pro kontrolu a prevenci nemoci (KDCA) z 965 lidí uvedlo 91,1 procenta z nich, že i po uzdravení pociťovali vedlejší účinky nemoci. Nejčastěji je trápila únava (26,2 procenta), snížená schopnost koncentrace (24,6 procenta), ztráta čichu a chuti nebo psychické problémy.