Tenkrát v Krkonoších. Jak před 40 lety chtělo Československo okupovat Polsko

#Domácí

Publikováno: 4.12.2020

Československá lidová armáda měla úkol bránit socialismus. Jak ale zmiňuje historik Prokop Tomek v analýze "Snahy o snížení vojenských výdajů v ČSSR koncem osmdesátých let", nakonec jej ubránit nejen nedokázala, ale navíc řadu let fakticky pomáhala stahovat komunistický režim ke dnu. "Vydatně to pak přispěla k jeho pádu," říká Tomek. Jen pro názornost: k poměru počtu obyvatel Československa ČSLA patřila k největším armádám na světě. A 4 500 tanků byl jen jeden z mnoha ukazatelů tohoto absurdního stavu.

"Podíl výdajů na obranu tvořil na vrcholu v roce 1987 dvacet procent státního rozpočtu. Podobný destruktivní vliv měly důsledky rozpínavosti vojensko-průmyslového a vědeckého komplexu i v Sovětském svazu," připomíná Tomek. A Operace Krkonoše, kdy se ČSLA chystala na pokyn Moskvy k intervenci do Polska je jen další ukázkou megalomanských a od reality (politické i ekonomické) zcela odtržených představ o roli armády ve společnosti.

Ti nepoučení a nepoučitelní budou ale podle Prokopa Tomka dále donekonečna opakovat iluze o silné, výborně vycvičené a dobře vyzbrojené armádě s nereálnými argumenty o polistopadové likvidaci tohoto skvělého výsledku socialistického budování.

"Pravda je ale zcela jinde. I v rámci Varšavské smlouvy představovala předimenzovaná ČSLA ve své přebujelosti nesmyslný projekt, který byl ve všech ohledech - mezinárodněpolitických, geopolitických, kulturních a zejména ekonomických - nesmírnou zátěží pro stát i obyvatele," uzavírá svou i pro dnešek aktuální analýzu Tomek.

Mnohé o Operaci Krkonoše vypovídají i autentická svědectví dnešních šedesátníků, kteří se jako vojáci v základní službě těchto manévrů zúčastnili.