Těžaři rozpoutali válku nervů: Saúdové chtějí zničit Rusy, ti zase USA. Vydělá řidič

#Ekonomika

Publikováno: 9.3.2020

Cena ropy v pondělí na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává přibližně za 32 dolarů za barel. Je to největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Ceny se propadly ve chvíli, kdy Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. "Jinými slovy, v čase, kdy celosvětově kvůli koronaviru historicky klesá zájem o ropu, se jí bude těžit tolik, jako nikdy v historii," říká ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Saúdská Arábie, největší producent ropy na světě a lídr Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), chce přitom dosáhnout opaku - prosadit omezení těžby, tím udělat ropu vzácnější a ceny stabilizovat.

Jenže o vyšší ceny zase nestojí Rusko. Rijád se proto rozhodl přitlačit a slevami a zároveň navýšením těžby snaží přimět zákazníky z Evropy, USA a Asie, aby odebírali více saúdské ropy a méně té ruské. "Ropné království se zahájením 'palby' snaží vyvolat obavu Rusů, že mohou přijít o svůj podíl na světovém trhu s ropou, a vrátit je tak za jednací stůl," vysvětluje dále Kovanda.

Kdo podlehne jako první

Rusko přitom nižšími cenami ropy sleduje zase své vlastní zájmy. Kreml je vůči podseknutým cenám ropy pravděpodobně o něco odolnější než jeho kolegové na Blízkém východě, připomíná agentura Bloomberg. Na příjmech z ropy není tolik závislé.

Levná ropa ale může Rusům pomoci zlikvidovat americké firmy těžících ropu z břidlic, které se už teď potýkají s problémy. Těžba z břidlice je totiž nákladnější a vyplácí se pouze nad určitou úrovní cen ropy. Pokud je ropa příliš levná, znamená to pro ně konec. "Přičemž Moskva ráda obsadí takto vyklizené místo na trhu a svůj tržní podíl navýší. Nižší cenu ropy si pak bude kompenzovat tím, že jí prodá více," doplňuje Kovanda.

Pokud Kreml nezlikviduje břidličné těžaře, budou Američané nadále méně závislí na dovozu energií ze zahraničí. To Washingtonu pomáhá v uplatňování svých zájmů prostřednictvím uvalování ekonomických či energetických sankcí - i vůči Rusku.

Rusko přitom výpadky v odběru netrápí, Peking nadále ruskou ropu kupuje. Vadit mu bude až příliš nízká cena ropy - a to právě teď Saúdské Arábii podle podle ekonomů jde. Věří, že se Rusy podaří vyděsit dříve, než poškodí sama sebe.

Miliony barelů denně v přebytku

"V posledních třech letech se alianci OPEC+ (členové OPEC a další zástupci těžebních zemí, pozn. redakce) dařilo relativně úspěšně stabilizovat cenový vývoj za pomocí produkčních škrtů. Tato politika nicméně končí a je potřeba se připravit na výrazně levnější cenu ropy, která by mohla klesnout i dále pod hranici 30 dolarů za barel, pokud by se rozpoutala plnohodnotná cenová válka a jak Saúdové, tak Rusové by opravdu dramaticky navýšili vlastní těžbu," říká pro Aktuálně.cz analytik ČSOB Dominik Rusinko.

V prvním pololetí tohoto roku podle něj hrozí historicky nevídaný přebytek v řádu několika milionů barelů denně - tedy řádově více než v letech 2015 a 2016, kdy cena zkolabovala pod hranici 30 dolarů za barel.

"Pokud nedojde k významné změně v ropné politice Saúdské Arábie a Ruska, například opětovnou dohodou na škrtech, pak čekáme, že proces odbourávání přebytku ropy bude trvat několik čtvrtletí a ke konci roku by se cena ropy Brent mohla držet v rozmezí 35 až 45 dolarů za barel," dodává analytik.

Výpomoc pro Česko, minus pro klima

Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně zlevní díky levnější ropě výroba například v průmyslových podnicích. Pro Evropskou unii bude proto naopak těžší prosadit cíle evropské zelené dohody (European Green Deal), tedy plánu nové Evropské komise, jak do roku 2050 udělat z Evropy "první klimaticky neutrální kontinent", připomněla agentura ČTK.

"Když nyní ropa zlevnila, bude dražší než předtím pro státy uplatit soukromé subjekty, aby přešly na alternativní energetické zdroje. Pokud už minulý týden nebylo jasné, kde na změnu vzít, nyní je uhlíková neutralita v EU do roku 2050 ještě méně pravděpodobná," dodal Bartoň.

Levnější pohonné hmoty může očekávat i Česko, což může v době rizika jejího zpomalení kvůli šíření koronaviru pomoci zdejší ekonomice.

Zlevňování v řádu korun by mělo podle analytiků přijít na řadu v druhé půlce března a v dubnu. "Jak průměrná cena benzinu, tak nafty by měla v reakci na probíhající kolaps cen ropy na světových trzích klesnou výrazně pod hranici 30 korun na litr," odhaduje Rusinko.

V roce 2016, kdy byla cena ropy naposledy na podobné úrovni, se litr benzinu prodával až těsně pod úrovní 27 korun za litr, zatímco litr nafty se prodával zhruba za 25 korun na litr.