Tichá pošta: dobové drama podle novely Jiřího Stránského obnovuje tradici českého rodinného filmu
Publikováno: 9.3.2025
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / I sám vznik válečného rodinného dramatu Jána Sebechlebského (* 6. 5. 1966) Tichá pošta (2025) připomíná svou historií tak trochu známou společenskou hru, podle které film dostal název. Při ní se zpráva předávaná šeptem v řetězci posluchačů dočká většinou na konci nehorázného a často i zábavného zkomolení. Tady se ovšem za dramatických okolností německé okupace předává potajmu zraněný francouzský letec a jemu i všem okolo hrozí smrt. A paměť o tom se pak udržuje přes věznění v komunistických lágrech a roky 1968 a 1989 až do počátku našeho tisíciletí. Teprve tehdy, v roce 2002, vydal totiž autor toho příběhu, spisovatel a scenárista Jiří Stránský (1931–2019), svou novelu Tichá pošta poprvé – jako bibliofilský tisk se třemi dřevoryty Matěje Formana. Proč právě jeho, vysvětlí se později, důležité je, že v roce 2004 vyšla novela znovu, v souboru se třemi dalšími prózami (Zelenolhotská Venuše, Piknik, Rozhovor). V té době jsem s Jiřím Stránským psal knižní biografický rozhovor Srdcerváč (2005) a měl jejich rukopisy v ruce: Tichá pošta pocházela ze srpna 1997, Zelenolhotská Venuše z roku 1999, Rozhovor a Piknik z roku 2004. Na rozdíl od jiných Stránského próz šlo tedy o díla zcela současná a například režisér Hynek Bočan, který se Stránským spolupracoval už od 60. let, mi o souboru Tichá pošta řekl, že ho má „za to nejlepší, co kdy napsal“. Narušený monopol Sám Bočan si z Tiché pošty k zfilmování vybral Piknik, který potom podle Stránského a svého scénáře natočil v roce 2014 jako televizní film, svůj poslední. Podle Stránského látek předcházel za Bočanovy režie dokument Tábor Černého delfína (1967), film Bumerang (1996),…