Típl cigaretu a skočil do svobodného světa. Voják ze slavného snímku se nakonec oběsil
Publikováno: 17.8.2024
HISTORIE / O zeď se opírá mladý východoněmecký voják, nervózně pokuřuje, pohled mu zalétává k jeho kolegům a k ostnatým drátům ohraničujícím jeho svět. K hranici, kterou má za úkol střežit. Rozhodne se. Típne cigaretu, rozběhne se k bariéře a skočí. Jen pouhý okamžik předtím, než odhodí svůj samopal a jeho nohy se dotknou svobodné země, jeden z přítomných fotografů stiskne spoušť. Jedno město, dva světy, které roztínala ostře hlídaná a neproniknutelná hranice. Takový byl Berlín, symbol studené války mezi západním a východním blokem, po dlouhých osmadvacet let. V německé metropoli, rozdělené po druhé světové válce mezi vítězné spojenecké mocnosti, tedy mezi Spojené státy americké, Velkou Británii, Francii na straně jedné a Sovětský svaz na straně druhé, fungoval život až do počátku šedesátých let minulého století relativně normálně. A to navzdory tomu, že v roce 1949 se západní zóny staly součástí nově založené Spolkové republiky Německo a následně se zrodila i Německá demokratická republika se sovětskou částí Berlína jako hlavním městem. Pouze na několika přechodech se formálně prováděla kontrola vozidel, jinak se obyvatelé svobodně pohybovali z jedné části města do druhé. Odliv východoněmecké inteligence Napětí mezi mocenskými bloky však postupně rostlo, rozdíly mezi západním a východním sektorem se prohlubovaly. Život v západní části města byl pro východní Berlíňany stále přitažlivější – a nejen pro ně. Odhaduje se, že do srpna roku 1961 uprchlo ze sovětské části do té západní na tři miliony osob, včetně velkého množství vzdělaných lidí. Odpověď NDR byla rázná a nekompromisní. V noci z 12. na 13.