To není naše válka, říkají mírové holubice. Pak končívají na pekáči diktátorů
Publikováno: 6.3.2024
NÁZOR / „To není naše válka. Amerika na prvním místě. Naši synové nesmí umírat ve válce.“ Byť to dělá dojem, že jde o hesla, jaká dnes svorně šíří někteří američtí republikáni, fundamentalistická křesťanská hnutí a část levice, jsou přes osm desetiletí stará. Patřilo k nim třeba také heslo: „Nás Hitler nenapadl, proč bychom my měli napadnout Hitlera?“ Co bylo v Americe předmětem debaty na přelomu 30. a 40. let, odehrává se i dnes. Místo Německa, Hitlera a Británie je tam Rusko, Putin a Ukrajina. "Netýká se nás to, neposílejme tam zbraně a peníze a už vůbec ne vojáky. Máme se starat sami o sebe." Izolacionistické nálady té doby jsou ovšem do určité míry pochopitelné a bezprostřední příčinou byla první světová válka a zapojení Spojených států do ní. "Během tohoto konfliktu byly zabity nebo zraněny statisíce Američanů a idealistický plán prezidenta Woodrowa Wilsona zajistit trvalý mír prostřednictvím mezinárodní spolupráce a amerického vedení se nestal skutečností. Mnozí Američané byli rozčarováni tím, jak málo jejich úsilí přineslo, a měli pocit, že tak hluboké angažmá na světové scéně v roce 1917 bylo chybou,“ píší stránky nationalww2museum.org. Ani nástup nacismu, ani japonský expanzionismus ve 30. letech 20. století tento postoj mnoha Američanů nezměnily. Věřili, že zájmům národa nejlépe poslouží, když se nebude vměšovat do zahraničních konfliktů a soustředí se na problémy doma. Ty byly skutečně velké, protože Velká hospodářská krize zanechala rány, které se ještě nezhojily. Kongres přijal koncem 30. let řadu zákonů o neutralitě, jejichž cílem bylo zabránit budoucímu zapojení do zahraničních…