„Tohle může skončit katastrofou.“ Norové šlápli Kremlu na kuří oko, Rusové propadli hysterii
Publikováno: 1.9.2026
Poprvé od 50. let minulého století uskutečnili spojenci z leteckých základen v Norsku průzkumné mise k poloostrovu Kola v ruské Murmanské oblasti. Vzhledem k tomu, že britské letouny v srpnu hned dvakrát vystartovaly, aby si obhlédly tamní flotilu ponorek, nezůstal tento bezprecedentní krok bez odezvy ruské strany. Právě strategický arzenál na poloostrově Kola je nejdůležitější součástí ruského jaderného odstrašení. „Poskytnutí norských leteckých základen pro průzkumné lety britského letounu radioelektronického průzkumu RC-135W Rivet Joint a námořního hlídkového letounu P-8A Poseidon namířené proti naší zemi hodnotíme výhradně negativně jako faktor záměrně zvyšující vojenské napětí na Severu," řekl ruské státní agentuře RIA Novosti ruský velvyslanec v Oslu Nikolaj Korčunov. Podle jeho vyjádření vadí Rusům zejména „provokativní aktivita“ států, které „do regionu geograficky nepatří“, jako jsou právě Velká Británie nebo třeba Německo. Deník FORUM 24 již psal o tom, že právě německého vlivu v nejsevernějších částech Evropy se Rusové děsí. Spouštěčem byla červencová návštěva německého ministra zahraničí Johanna Wadephula v Norsku, kde se obě země dohodly na co nejtěsnější obranné spolupráci. „Pro jistotu bych rád připomněl, že to bylo právě nacistické Německo, které za druhé světové války okupovalo celé Norsko, zemi, k jejímuž osvobození později přispěli vojáci Rudé armády, kteří za to zaplatili svými životy,“ komentoval tehdy německo-norské vztahy Korčunov. Další prolomení norského tabu, tedy umožnění spojeneckým letounům používat norské základny k misím do ruské části Barentsova moře, vnímá ruská strana jako „plíživé“ opouštění vlastních základních zásad týkajících se zahraniční vojenské činnosti…