Tohle Putin jistě nechtěl. Ze zemí, které vehnal do náruče NATO, jsou spojenci k nezaplacení
Publikováno: 16.7.2025
GLOSA / My pošleme zbraně a oni za ně zaplatí, prohlásil v pondělí americký prezident Donald Trump, který s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem jednal mimo jiné o urychlené vojenské pomoci Ukrajině. V souvislosti s jejím financováním Rutte po schůzce v Bílém domě zmínil několik zemí, mezi jinými i Švédsko a Finsko, tedy alianční nováčky. Své neutrality se rozhodly vzdát záhy poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Po schvalovacím procesu pak Finsko vstoupilo do NATO v dubnu 2023, Švédsko o necelý rok později. Od té doby již obě země mnohokrát prokázaly, že jsou spojenci k nezaplacení. Ať už vojenskou a humanitární podporou Ukrajiny, střežením oblasti Baltského moře či výdaji na vlastní obranu, v níž okamžitě předstihly i leckteré letité členy. Oba severské státy se ale vyznačují i další vlastností, jejíž rozšíření by z ostatních členských zemí udělalo lepší spojence. Jde o celkové naladění na možnost, že přijde válka nebo krize. Tamní představitelé – na rozdíl od mnohých jiných včetně těch českých – neváhají dát v sázku své politické body a na nebezpečí z Ruska občany připravují. S tím jde ruku v ruce rozsáhlá osvěta, která se zdaleka neomezuje pouze na krizové vybavení domácností. Každý občan by měl například také vědět, jaká bude v případě války jeho role ve společnosti. Přítomnost vojenské hrozby obyvatelům čas od času připomenou i cvičení zaměřená…