Totalitě lze čelit se zbraní v ruce. Skupinu bratří Mašínů uznal stát za odbojáře

#Zprávy

Publikováno: 30.6.2022

"V době, kdy jsme se rozhodli k odboji, bylo už přes 80 politických vražd. Mezi nimi generál Heliodor Píka, Milada Horáková, veteráni ze západní fronty. To byl důvod, proč jsme se rozhodli dát dohromady skupinu a začít se o něco starat," vyprávěl Milan Paumer internetovému projektu Paměť národa, jak se po komunistickém převratu z roku 1948 dala skupina bratří Mašínů dohromady. 

Proti komunistickému režimu bojovala se zbraní v ruce, při jejích akcích zemřelo sedm lidí, dva policisté a pokladník v Československu, později i čtyři východoněmečtí policisté. V roce 1953 se skupina probila na Západ. Do Západního Berlína ale dorazili jen bratři Mašínové s Paumerem. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a v roce 1955 v Československu popraveni.

Ctiradu Mašínovi se od českého státu dostává dosud největšího uznání. Přestože ho, spolu s bratrem Josefem, vyznamenal už v roce 1945 prezident Edvard Beneš medailí Za chrabrost za "osobní statečnost v době druhé světové války". Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů byl navíc Ctirad hlavním iniciátorem akcí odbojové skupiny. Otcem obou bratrů byl Josef Mašín starší, hrdina protinacistického odboje popravený za druhé světové války.

Spolu se Ctiradem dostanou v Poslanecké sněmovně status účastníka třetího odboje i Paumer, Švéda a Janata. Pro dnes již nežijící odbojáře o to požádaly Centrum pro dokumentaci totalitních režimů a Spolek Pocta Mašínům. Pouze jediný dosud žijící, letos devadesátiletý Josef Mašín, nechtěl o nic žádat. Od útěku na Západ také zemi svého narození nenavštívil. Vadilo mu, že v parlamentu seděli až donedávna komunisté. S Paumerem i bratrem Ctiradem ale převzal ocenění Československého národního sdružení v Kanadě.

Příbuzným odbojářů či zástupcům zmíněných spolků předá ocenění ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Pavel Kugler. Ten připomíná, že třetí odboj nejprve veřejnost i historikové neuznávali, své místo ve společnosti získal až postupně.

"Bratři Mašínové a lidé, kteří jim pomáhali, znamenali dlouho jednu z nejkontroverznějších skupin protikomunistického odboje. Udělením statusu účastníků třetího odboje stát ale jednoznačně uznal, že odpor proti totalitě a zlu nemusí mít jen podobu disentu, šíření letáků či bytových seminářů, ale i ozbrojeného boje," vysvětluje Kugler.

Na zlom v postoji českého státu upozorňuje i historik Blažek. Navíc se podle něj stále rozhoduje o dalším členovi skupiny Ctiboru Novákovi. "Všichni se, bez ohledu na důsledky, snažili o nastolení demokracie a svobody v totalitním Československu," říká Blažek.

S Josefem Mašínem, který žije ve Spojených státech, je Blažek v kontaktu kvůli budování Památníku tří odbojů v Lošanech, na někdejším statku rodiny Mašínů nedaleko Kolína. "Od Josefa jsme dostali například nášivky z let, kdy se Ctiradem sloužili v americké armádě. Spolupracujeme i s jeho sestrou Zdenou. Oba uvítali, že stát konečně ocenil jejich bratra s jádrem celé skupiny. Výhrady mají snad jen k délce toho řízení," říká historik.

Památník se má po čtyřech letech příprav otevírat letos 26. srpna, mezi pozvanými je i Josef Mašín. Třebaže není jasné, zda už své dřívější výhrady vůči poměrům v Česku změnil a přestal návštěvu odmítat. "Necháváme to na jeho rozhodnutí," konstatuje Blažek.

"Zaplatili jsme obrovskou cenu, majetek rodiny byl rozkraden. Maminka zemřela v kriminále. Kontinuita komunistických zákonů s těmi současnými je pro mě nepřijatelná. Situace by se musela podstatně změnit, abych přijel," řekl před časem autorovi tohoto článku Josef Mašín.

Narážel tím na tažení komunistického režimu proti své rodině. Matka Zdena Mašínová putovala do vězení za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice a za mřížemi zemřela. Její bratr Ctibor Novák byl popraven. Vězení neušla ani jediná dcera manželů Mašínových - Zdena.

Zřízení památníku v Lošanech podpořila i transparentní veřejná sbírka, v níž se zatím vybralo 7,5 milionu korun, zhruba 7,3 milionu už bylo použito. Pro dokončení expozice bude podle Blažka potřeba získat ještě dva miliony korun. "Doba je těžká, ale právě proto je nutné připomínat, na jakých hodnotách vzniklo Československo, jak se proměňovalo a jakou roli v tom hrála rodina Mašínů, která přinesla velké oběti," uvádí historik.

Na aktuálnosti získává památník i kvůli nynější válce na Ukrajině. Podle expertů jde o stálé potýkání s Ruskem a se Sovětským svazem - od československých legií v Rusku za první světové války přes druhou světovou válku až po protikomunistický odboj. Všech těchto etap se rodina Mašínů aktivně zúčastnila. Otec Josef bojoval nejprve jako legionář, za druhé světové války pak byl jedním z odbojářů ve skupině Tři králové.

"Československo vzniklo a bylo udržováno za cenu velkých osobních obětí. A rodina Mašínových jich přinesla více než vrchovatě," prohlašuje hlavní autor expozice lošanského památníku Blažek.

Jako účastnici třetího odboje uznalo už dříve ministerstvo obrany matku bratrů Mašínů Zdenu, stejně jako Vladimíra Hradce, zbrojíře jejich skupiny.

VIDEO: Mašínové jsou pro mě hrdinové. Proti násilí se musí člověk postavit se zbraní, říká historik Jiří Pernes.