Toxické prezidentské drama. Polské volby budou vzácně těsné, země je rozetnutá vejpůl
Prezidentské volby v Polsku nemají jasného favorita. Hlasování začíná v neděli v 7 hodin ráno.
Publikováno: 10.7.2020
Poslední průzkum agentury Kantar, zveřejněný ve středu, přisuzoval Trzaskowskému 45 procent hlasů a Dudovi o procento méně. Jedenáct procent dotázaných zatím není rozhodnuto.
Druhé volební klání je střetem dvou dlouhodobě vyprofilovaných směrů v polské politice. Duda je konzervativec, podporovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Ve svých projevech staví do popředí slova jako tradiční hodnoty, tradiční rodina, křesťanství, národní identita. Trzaskowski je kandidátem opoziční liberální strany Občanská platforma. Je více proevropský, volá po větším respektu k právům homosexuální komunity a prezentuje se také jako zastánce tržní ekonomiky.
PiS se sice označuje za konzervativní stranu, ale v ekonomické rovině prosadila rozsáhlé sociální příspěvky, což jí pomohlo vyhrát dvakrát za sebou parlamentní volby.
Kampaň v Polsku je velmi vyhrocená. Oba kandidáti se odmítli utkat v televizní debatě. Duda tvrdí, že soukromé televize hájí zájmy svých zahraničních vlastníků, Trzaskowski označuje veřejnoprávní TVP za vládní propagandistický kanál.
Aura všemohoucnosti
Pokud by Trzaskowski v neděli uspěl, opozice by měla v rukou vedle horní komoru parlamentu (Senátu) i prezidentský palác. Právu a spravedlnost by tak zbyla dolní komora parlamentu, ale v ní nemá potřebnou ústavní většinu na to, aby prosadila například své představy o reformě soudnictví. Ty jsou předmětem vleklého sporu mezi Varšavou a Evropskou unií. Reforma předpokládá snížení věků odchodu do penze pro soudce Ústavního soudu, podle opozice a Bruselu jde o pokus podřídit justici výkonné moci.
Duda se ve svých projevech před druhým kolem snaží apelovat na konzervativní katolické voliče. Řekl například, že nedá nikdy souhlas či popud k tomu, aby gayové a lesby mohli v Polsku adoptovat děti a nepodpoří ani legalizaci homosexuálních sňatků. Už dříve odmítl výuku LGBT problematiky ve školách a tvrdil, že jde o nebezpečnou ideologii. Trszaskowski říká, že ani on neusiluje o možnost homosexuálních párů adoptovat děti a obvinil Dudu, že vytváří neexistující téma.
Pokud Traszkowski vyhraje, skončí podle Marka Tejchmanna, zástupce šéfredaktora deníku Gazeta Prawna, systém vládnutí, který vytvořila PiS.
"Tento systém je založený na auře všemohoucnosti, která umožňovala schválit jakoukoliv legislativu velmi rychle. Postavení v rámci polské ústavy umožňuje prezidentovi některé kroky parlamentu blokovat. Omezila by se moc strany PiS i vliv bývalého premiéra Jaroslawa Kaczynského v této straně. Myslím, že by se PiS v takovém případě pokusila nějakou cestou omezit pravomoci prezidenta," odhaduje Tejchman.
Vyhrocenější a emotivnější
Tejchman zároveň dodává, že PiS by v takovém případě musela hledat více podpory v jiných stranách.
"Výsledkem prohry Dudy by byl ještě větší příklon PiS doprava a pokus o větší spolupráci s podobně naladěnými stranami v Sejmu: Polskou lidovou stranou a Konfederací. Aby PiS mohla přehlasovat veta Trzaskowského, potřebuje v Sejmu 276 hlasů a ty dá dohromady jen s těmito dvěma stranami. Osobně ale očekávám, že volby Duda vyhraje," uvádí polský novinář.
Historik Antoni Dudek z Univerzity kardinála Stefana Wyszynského ve Varšavě řekl deníku Rzeczpospolita, že vyhraje ten, kdo na poslední chvíli zmobilizuje víc svých potenciálních voličů a přesvědčí je, že má smysl jít hlasovat. Domnívá se, že o něco větší šanci na vítězství má současný prezident, který oslovuje spíše starší lidi a obyvatele venkova.
"Duda má víc voličů, kteří půjdou hlasovat přímo pro něj, zatímco Trzaskowského bude volit mnoho lidí, kteří hlavně nechtějí Dudu," tvrdí historik.
Podle něj bez ohledu na to, kdo vyhraje, bude polská politika ještě vyhrocenější a emotivnější. "Nejspíš ani nebudeme svědky nějakého jasného vítězství jednoho z kandidátů a očekávám, že přijdou protesty týkající se buď špatného sčítání hlasů nebo toho, že někteří voliči nemohli odevzdat svůj hlas," doplňuje novinář Marek Tejchman.
Druhé kolo polských prezidentských voleb začne v neděli v 7 hodin ráno, hlasování skončí úderem 21. hodiny. Těsně poté média zveřejní výsledky povolebního průzkumu.