Tragédie Lenky Šimůnkové ukázala zneužití největší bolesti v politickém boji. Závažné otázky zůstaly
Publikováno: 20.4.2025
KOMENTÁŘ / Až do 21. prosince 2023 jsme si v Česku neuměli představit, že se u nás může odehrát něco tak strašného, co známe spíš z Ameriky – osamělý střelec, který bez varování přijede na svou alma mater a chladnokrevně zavraždí čtrnáct lidí. Dlouho jsme žili v iluzi, že takové útoky se nás netýkají. Říkali jsme si, že ať je naše země jakákoliv, takové šílenství u nás neznáme. Onoho prosincového dne tahle iluze padla. Oné šílené osobě říkáme osamělý vlk – pachatel, který koná sám, bez řízení z nějaké skupiny, a právě proto je tak těžko odhalitelný. Dnes, s odstupem, je snadné hledat chyby policie a ptát se, co mohla udělat jinak. Ale v reálném čase, kdy má náskok vrah, nefunguje svět ideálně. Od roku 1999 došlo v USA k více než 300 školním střelbám. Desítky z nich splňují kritéria masového útoku – tedy vraždy čtyř a více lidí. Vrahové nedávají druhé šance. Lenka Šimůnková, matka Elišky, jedné z obětí, měla právo na svůj žal a svou kritiku. Její bolest byla nepředstavitelná a skutečná. Ale právě v té bolesti se stala zranitelnou vůči lidem, kteří zřejmě neměli na srdci jen spravedlnost. Díky zjištění, která jsme přinesli v deníku FORUM 24, je zjevné to, co se ještě donedávna zdálo jako pouhá domněnka. Někteří z těch, kdo nejhlasitěji kritizovali práci policie a ministra vnitra, její zoufalství zneužili pro vlastní politický boj. „Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život…