Tragédie vzducholodi Italia: Trosečníci přežívali na ledové kře, jeden čelil podezření z kanibalismu
Publikováno: 13.6.2024
HISTORIE / Před kormidelníkem vzducholodi Italia vytanou ostré ledové kry. Pustí kolo a zoufale rozhodí ruce. Na jeho místo se vrhne generál Umberto Nobile s nadějí, že katastrofu lze ještě odvrátit. Vzducholoď už ale kormidlo neposlouchá, řítí se vstříc objetí ledové pustiny. Zadní motor narazí na led, utrhne se a smrtelně zraní jednoho z mužů posádky. Nobile zavírá oči a hlavou mu probleskne myšlenka: „Je po všem.“ „Chtěl jsem od života dvě věci – plnit si své sny a plnit je tak, abych byl užitečný i dalším lidem,“ říkával fyzik František Běhounek. Bylo mu necelých třicet let, když stanul v roce 1928 na palubě vzducholodi Italia jako účastník legendární výzkumné výpravy, na níž měl provést zejména důležitá měření atmosférické elektřiny a kosmického záření v polárních krajích. Jenže vědecká výprava se nakonec proměnila v tragédii a v boj o holé přežití. Každý kříž je těžký Ve své době ztělesňovala vzducholoď Italia vrchol letecké technologie. Byla dlouhá 106 metrů, v nejširších místech dosahovala průměru devatenácti a půl metru a tři zážehové motory v samostatných gondolách ji dokázaly hnát rychlostí až 113 kilometrů za hodinu. V porovnání se svou sesterskou lodí Norge, která pod vedením norského polárníka Roalda Amundsena o dva roky dříve přeletěla přes severní pól, měla trochu tenčí obal, sníženou hmotnost kostry a pojala více plynu. Italský generál a konstruktér vzducholodí Norge i Italia, Umberto Nobile, si od další expedice sliboval průzkum vzdálených arktických oblastí, doposud tak málo probádaných, a nasbírání cenných zeměpisných, oceánografických a fyzikálních dat. A nakonec výprava získala i…