Transformace postižených regionů. Je nevyšší čas ji skutečně řešit, ne o ní jen mluvit
Publikováno: 31.10.2023
KOMENTÁŘ / Bohatství země vycházející z hospodářské produkce před cca 100 lety vycházelo především z oblastí, odkud pocházely suroviny, energie, těžký průmysl, chemie apod. aktivity. To se však velmi změnilo a dnešním tahounem je především lehký průmysl, technologie, elektronizace a především na ně navázané věda, výzkum a vzdělání. Zatímco co před 100 lety patřila Československá republika mezi nejrozvinutější a neprůmyslovější země světa a díky tomu také mezi země bohaté, tak dnes nepatří mezi nejrozvinutější a nejbohatší ekonomiky světa. Jsme zemí, kde sice není velká chudoba a je velmi bezpečno, ale nepatříme mezi ekonomické tygry ani Evropy a světa už vůbec ne. Ekonomické aktivity netáhnou příliš technologie a elektronizace, nebo robotizace a na ně navázané věda, výzkum a vzdělávání (především jeho kvalitativní stránka) a současně si s sebou táhneme břemeno nevyřešené transformace onoho historického průmyslu z doby před 30-100 lety. A to i přesto, že máme za sebou desetiletí tzv. transformace regionů takto historicky zatížených. Transformace započala hned v 90.letech kdy jsme se vyrovnávali s přechodem od socialistické ekonomiky na tržní a už tehdy vlády soustřeďovaly více péče do i dnes strukturálně postižených regionů (Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého), které jsou, ale přes veškerou poskytnutou podporu, stále ve stejné kategorii jen s tím rozdílem, že se trend trvalého poklesu a ztráty k ostatním regionům přestal prohlubovat jen u Moravskoslezského kraje. Začali jsme si v regionech zvykat na dotační podporu a stále větším přerozdělováním jsme se stali na dotacích závislí. Pak jsme se začali začleňovat do struktur EU a s nimi přišli mimořádné…