Trh vakcín zažívá revoluci. Ovládá ho několik obrů, jen v Česku se proočkují miliardy

#Ekonomika

Publikováno: 28.1.2021

Jak pro on-line deník Aktuálně.cz vysvětlil biochemik Martin Dienstbier, i pokud by vakcíny nebyly patentově chráněny, jejich výroba se pojí s netriviálním know-how, které není jednoduché reprodukovat.

"Pro uvedení 'zkopírované vakcíny' na trh jsou tak nutné další klinické studie, které prokážou její bezpečnost a účinnost, podobně jako u původní vakcíny, a to je obvykle spojeno s takovými náklady, že se to generickým výrobcům nevyplatí," popsal Dienstbier, který je také spoluzakladatelem společnosti Diana Biotechnologies, jež vyvíjí testy na koronavirus. 

Vakcíny tak podle něj mohou zlevnit až ve chvíli, kdy bude na trhu k dostání vícero očkovacích látek od různých výrobců.

Podobně to vidí i farmaceutka z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Vilma Vranová. "Jediná cesta, jak mohou chudé státy získat vakcíny, je ta, že je výrobce začne prodávat za nižší cenu, popřípadě si vyvinou vlastní, jako třeba Indie," uvedla.

Podle Dienstbiera ale současné ceny nejsou nijak drastické, zejména ve srovnání s řadou jiných léčiv a benefity, které očkování přináší. Například  britsko-švédská firma AstraZeneca, jejíž vakcínu proti covidu by měla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v pátek doporučit k podmínečnému schválení pro unijní trh, chce jednu dávku poskytnout za tři až čtyři dolary (asi 64 až 86 korun).

Od americké společnosti Pfizer, která vakcínu vytvořila společně s firmou BioNTech, pak Evropská unie nakoupila jednu dávku za necelých 16 eur (asi 400 korun). 

Náklady ve výši devíti miliard

Obecně o ceně vakcíny vždy rozhoduje její výrobce, v tomto ohledu trh regulován není. Producent se ale musí držet v určených mantinelech v případě vakcín hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Tam si může daná země maximální cenu stanovit. 

"Velmi výjimečný je případ vakcín proti covidu-19. Jejich cenu v Česku určují smlouvy, které s výrobci uzavřela Evropská komise," připomněl šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Doplnil, že Světová zdravotnická organizace (WHO) do procesu stanovení ceny vakcín nijak nezasahuje. 

V běžných případech, tedy těch mimo koronavirové vakcíny, se tak stanovení ceny a úhrady vakcíny liší podle toho, zda je hrazena ze zdravotního pojištění, nebo ne. U vakcín nehrazených ze zdravotního pojištění stanoví podle Dvořáčka výrobce na základě své obchodní politiky cenu, za kterou vakcínu dodává do distribučního řetězce. Další články distribučního řetězce, tedy distributoři a lékárny, si připočítávají obchodní přirážku podle svého uvážení.

"Výsledná prodejní cena je tedy součtem ceny výrobce a jednotlivých obchodních přirážek. Maximální cena očkovací látky ani obchodní přirážka nejsou státem regulované. Totéž se týká ceny aplikace, kterou si očkující poskytovatelé (např. praktičtí lékaři) stanoví také sami," vysvětlil Dvořáček.

V případě, že jde o vakcíny, které hradí pojišťovny (to je i případ té proti koronaviru), je touto institucí hrazena i samotná aplikace. Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči David Šmehlík odhaduje, že náklady na očkování proti covidu-19 vyjdou pojišťovny na devět miliard.

Využití nových technologií 

Jako první dorazila do Česka vakcína od amerického Pfizeru, který patří k nejvýznamnějším firmám na poli farmaceutického průmyslu. Podle tržeb za rok 2019 jde o třetí největší farmaceutickou firmu na světě. Mezi desítkou největších společností v tomto odvětví figurují i další podniky, které se o vývoj vakcíny proti covidu snaží.

Zdrojem dat je server Fiercepharma.com.

Pfizer současně společně s firmami Merck, Sanofi, GlaxoSmithKline a Johnson & Johnson představuje pětku největších hráčů v oblasti výroby vakcín. Podle údajů analytické společnosti Visiongain generují asi 76 procent z celkových tržeb v této oblasti.

Výzkumná skupina IMARC Group uvádí, že předloni měl světový trh s vakcínami hodnotu 37 miliard dolarů (asi 795 miliard korun) a do roku 2025 by se tato hodnota mohla zvýšit na 57 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun), a to právě zejména kvůli závodům o vývoj dalších vakcín proti covidu. 

Podle Dienstbiera to bude mít pozitivní dopad na celý tento trh. "Díky covidu se výrazně urychlil vývoj a validace dvou nových perspektivních technologií, které mohou dominovat světu vakcín i do budoucna, a sice mRNA vakcín (např. Pfizer/BioNTech, Moderna) a vakcín založených na virových vektorech (např. AstraZeneca či ruský Sputnik). Obě tyto technologie mohou způsobit malou revoluci na trhu s vakcínami, protože umožňují výrazně rychlejší vývoj a levnější produkci než dosavadní technologie," řekl. 

Pro řadu dosavadních menších hráčů, kteří využívají standardní vakcinační technologie, to podle něj ale naopak může znamenat ohrožení jejich fungování.

Na úspěch farmaceutických obrů reagují také akcie, třeba ty firmy AstraZeneca, která na vytvoření vakcíny spolupracovala s Oxfordskou univerzitou, vzrostly za poslední měsíc o 3,7 procenta. Oproti tomu Pfizeru v poslední době ublížily zprávy o prodlení dodávek objednaných vakcín do Evropy, což akcie poslalo dolů, jak informoval Martin Krištoff z brokerské firmy CFD World.

Z dlouhodobého hlediska však podle něj objemy objednávek nahrávají ve prospěch dalšího růstu akcií. "Ten jsme mohli sledovat i v průběhu minulého roku, kdy hodnota některých společností v tomto segmentu rostla v řadě až několika stovek procent," připomněl Krištoff.

Počty a ceny jednotlivých očkování, která byla v roce 2019 v Česku hrazena z veřejného zdravotního pojištění

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven, Kancelář zdravotního pojištění

* Částka 151,71 Kč je cena pro prvních 50 000 kusů očkovacích látek dodaných v roce 2020, částka 154,02 Kč je cena pro dodávky očkovacích látek nad rámec 50 000 kusů dodaných očkovacích látek.

Video: Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna