Trump americkou pomoc Ukrajině podle analytiků nadhodnocuje. Data jeho slova popírají
Světová média upozorňují, že Trump již několikrát uváděl nepřesnou částku, kolik peněz Američané Kyjevu vlastně poskytly.
Publikováno: 28.2.2025
Trump tento týden při setkání v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanulem Macronem řekl, že "Spojené státy poskytly Ukrajině mnohem více pomoci než kterýkoli jiný národ, stovky miliard dolarů". "Utratili jsme více než 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun) a Evropa utratila asi 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun). To je velký rozdíl," prohlásil.
Americká stanice ABC News připomíná, že Trump později cifru pozměnil dokonce na 350 miliard dolarů (8,4 bilionu korun).
Podle dostupných údajů však Trump čísla značně nadhodnotil. Konkrétní odhady USA připisují zhruba 120 až 183 miliard dolarů (2,9 bilionu korun až 4,4 bilionu korun) v závislosti na dané metrice a co vše je do pomoci započítáno. Zatím jde navíc o přislíbenou pomoc a celé částky zatím stoprocentně "vyplaceny" nebyly. Finanční podpora Kyjevu západními spojenci pak může zahrnovat nejen vojenské výdaje, ale také humanitární a rozvojovou pomoc a různé granty.
Samotná pomoc je navržena tak, aby zároveň podpořila ukrajinskou ekonomiku i poskytla zemi vojenskou sílu, kterou potřebuje, aby odolala ruské invazi. Nejnižší údaj ohledně americké pomoci Ukrajině pochází od německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku, největší od amerického ministerstva obrany, všímá britský zpravodajský web BBC. USA podle německého institutu poslaly Kyjevu od ledna 2022 do loňského prosince celkem 119,7 miliardy dolarů (2,8 bilionu korun).
Co se týče Evropy, britský list The Economist uvádí, že největším dárcem je Německo s necelými 18 miliardami dolarů (přes 430 miliard korun). Evropa jako celek pak dle Kielského institutu pro světovou ekonomiku měla poskytnout 138 miliard dolarů (přes 3,3 bilionu korun). Faktem tedy zůstává, že USA jako jednotlivý stát poskytly skutečně nejvíce, avšak Trump cifru nadhodnocuje a evropské výdaje zároveň podhodnocuje. Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku Evropané jako celek poskytly Kyjevu více než USA.
Samostatnou kapitolou jsou pak čistě vojenské výdaje, které jsou zhruba vyrovnané. Určit přesné částky je však podle analytiků značně komplikované. V potaz by se muselo brát třeba stáří zbraní, které na Ukrajinu mířily. Starý kus stejné výbavy má logicky nižší cenu než nový, avšak do statistik se obvykle nezapočítává stáří, nýbrž typ zbraně.