Trump hrozí nevídaným krokem. Armádu může vyslat do ulic podle 200 let starého zákona

#Zahraničí

Publikováno: 2.6.2020

V pondělí večer, půl hodiny před zákazem vycházení, se nad hlavami protestujícího davu ve Washingtonu, D.C., ozval vrtulník americké armády. V zastrašovacím manévru, který má demonstrovat sílu, přeletěl nízko nad zemí a protestující lidé se rychle rozprchli do okolních ulic.

Policie proti demonstrantům podle amerického deníku Washington Post použila slzný plyn a gumové projektily.

Asi 200 až 500 amerických vojáků povolal Donald Trump do ulic hlavního města, ve kterém už několik dní zuří nepokoje. Je to jediné místo, kam prezident může poslat federální armádu, ve všech státech USA s tím musí souhlasit jejich guvernéři. 

Existuje ale způsob, jak omezení obejít, a Donald Trump v pondělí pohrozil, že to udělá. Znamenalo by to uplatnit 200 let starý zákon o vzpouře, což by byl v moderní americké historii poměrně výjimečný krok.

"Skončíme nepokoje a bezpráví, které se v naší zemi rozšířily," řekl Trump v pondělí večer místního času (po půlnoci SELČ) ve svém projevu v Růžové zahradě Bílého domu. "Jsem váš prezident práva a pořádku," dodal.

Naposledy americká vláda povolala armádu v roce 1992 do Los Angeles. I tehdy šlo o nepokoje vyvolané policejním násilím na Afroameričanovi, respektive propuštěním policistů, kteří zbili pozdějšího aktivistu Rodneyho Kinga. Při demonstracích zemřelo několik lidí, především majitelů obchodů, kteří se snažili zabránit rabování.

Na obranu federálních zákonů

Federální armáda podle americké ústavy nemůže zasahovat při udržování pořádku na domácí půdě. Tuto pravomoc mají jen guvernéři jednotlivých států. Prezident ale může uplatnit zákon o vzpouře z roku 1807, který mu umožní armádu použít v některých případech bez souhlasu guvernérů.

Od konce druhé světové války se to stalo jen několikrát a pokaždé šlo o událost týkající se práv Afroameričanů. 

V roce 1957 guvernér jižanského státu Arkansas odmítl poslechnout tři roky starý zákon zakazující rasovou segregaci na školách, a tak prezident Dwight Eisenhower poslal do města Little Rock americké vojáky, kteří doprovodili několik černošských chlapců do školy pro bělochy.

O pět let později poslal ze stejného důvodu vojáky do Oxfordu v Mississippi i americký prezident John F. Kennedy. Třetím případem byly pak zmíněné protesty v roce 1992.

Pokaždé šlo o moment, kdy si prezident USA prosadil federální zákony, upozornila pro deník Vox americká vojenská expertka Lindsay Cohnová. Trump může podle ní použít armádu na domácí půdě jen pro určité účely. "Technicky a legálně ji může poslat, aby chránila federální majetek nebo prosadila federální zákony."

Raději mlčet

Aby americký prezident poslal vojáky do ulic na pomoc policistům, je v moderní historii USA nevídané. Protesty se ale stále rozšiřují i přesto, že už ve 40 městech platí noční zákaz vycházení. Vesměs poklidné demonstrace se s příchodem noci pravidelně promění v násilné nepokoje plné rabování a ničení majetku.

Donald Trump kritizuje politiky, že nedokážou násilí ukončit. Konferenčním hovorem se spojil s guvernéry jednotlivých států a kritizoval je za jejich slabost. Podle americké stanice CNN je vyzval, aby opět převzali moc a nadvládu nad situací.

Mnoho guvernérů nebo starostů ale s mírovými protesty souhlasí a podporuje je. Na sociálních sítích se šíří videa, na kterých se k poklidným demonstrantům přidávají i policisté a těžkooděnci.

"Dovolte mi jménem všech policejních velitelů vzkázat Donaldu Trumpovi: Prosím, pokud nemáte nic konstruktivního, co byste mohl říct, raději mlčte," uvedl v rozhovoru se CNN houstonský policejní velitel Art Acevedo. "Protože to je hlavní zásada vůdcovství a to teď potřebujeme víc než kdy jindy."

"Tohle není o získání nadvlády, je to o získání si jejich srdcí a rozumu. Nechceme, aby lidé zaměňovali vlídnost se slabostí," dodal policejní šéf k protestům.