Trump íránskou válkou riskuje pád do bažiny chaosu. Americe hrozí stejná past jako Putinovi na Ukrajině
Publikováno: 5.3.2026
NÁZOR / Donald Trump a jeho lidé, kteří v únoru a březnu zahájili útoky na Írán, postupně mění svá zdůvodnění celé operace. Zpočátku šlo o okamžitou obranu proti údajnému íránskému jadernému programu a raketové hrozbě. Pak se přidaly argumenty o íránské podpoře teroristických proxy skupin a došlo i na otevřené volání po změně režimu. Íránský režim je zločinný a po všech stránkách nechutný. Výhrady k legitimitě celé akce by kosmeticky trochu zamaskoval nějaký brilantní úspěch. Neustálé změny v rétorice amerických činovníků ale budí podezření ohledně konzistence důvodů pro útok a není jasná dlouhodobá strategie. Celé to působí spíš chaoticky než promyšleně, pokud tedy nejde o nějaké další 4D šachy, jejichž genialita je nad naše chápání. Nejdřív Trump v únoru tvrdil, že Írán je „blízko vývoje jaderné zbraně a raket, které by mohly dosáhnout USA“. Ten samý Trump se přitom chvástal, že íránský jaderný program je po prvním zásahu definitivně v troskách a pochybnosti se nepřipouštěly. Najednou se ale hrozba nějak záhadně z údajného popela vynořila znovu. Americká zpravodajská služba přitom tvrdila, že Teherán žádnou jadernou bombu nevyvíjí. V prvních březnových dnech se oficiální cíle operace rozšířily na zničení íránských raket, námořnictva a financování terorismu a Trump vyzýval Íránce k povstání proti režimu. Bombardovat ale společně s Izraelem začal až poté, co ajatolláhové nechali zmasakrovat demonstranty. V administrativě si nějak nesladili noty. Ministr obrany (přejmenovaný na ministra války) Pete Hegseth říkal, že jde o omezenou operaci, a ne…