Trump jen tak bokem přihodil Rusům deset miliard dolarů na válku. Evropa má být děvečka z kravína
Publikováno: 14.3.2026
GLOSA / Americká politika sice měla být izolacionistická. Během posledního roku se však jasně ukázalo, že Washington nepohrdne sebemenší příležitostí, aby mohl uplatňovat své zahraniční zájmy. Jsou to i ty, které nemusí být v zájmu Evropy. Natož Ukrajiny. Abychom pochopili, jak aktivně i bezskrupulózně si Američané pod vládou staronového prezidenta Trumpa ve světě počínají, není potřeba zacházet do archivů. Sankce a cla. Únos prezidenta Venezuely, vyhrožování Grónsku, které si spletl s Islandem. Válka v Íránu. Od chvíle, kdy se ujal úřadu, táhne se za americkým prezidentem krvavá stopa. Naposledy nasadil korunu evropskému úsilí udržet ruské příjmy z ropy na uzdě tím, že ruským tankerům prohýbajícím se pod náporem sankcí povolil prodat ropu za zhruba deset miliard dolarů. Realizoval tak dokonalou ukázku machiavellismu v praxi. Následky tohoto, nic si nenalhávejme, pro světový obchod s ropou víceméně okrajového rozhodnutí jsou pro Evropu a zejména pro Ukrajinu vážné. Není to ale poprvé, co dal americký prezident jasně najevo, že osudy lidí v Evropě ho absolutně nezajímají. Naopak destabilizace Evropy, jakožto soudržného celku, je pro něj jednou z priorit. Chce srazit probouzející se Evropě hřebínek. A jestli k tomu má vést zhoršení válečné situace na Ukrajině, vůbec mu to nebude vadit. Na dně této mocenské pyramidy se pak nacházejí Ukrajinci. Mají největší nevýhodu. Nespolehlivé partnery. Válku se čtyřnásobně silnějším nepřítelem na hřbetě. USA jim zastavily veškerou hmatatelnou vojenskou pomoc. Nedostávají nic, kromě toho, co se za tvrdě vydělaná eura a hřivny koupí. Ve chvíli, kdy Trump otevřel Rusům kanály pro prodej krvavé ropy, poskytl…