Trump přestal brát Putina vážně. Kolaps spojenců otřásl globální reputací Kremlu
Publikováno: 19.1.2026
Zatímco spojenci Ruské federace, jako byla Sýrie, Írán nebo Venezuela, čelili rozvratu, bombardování a únosům, ruský prezident zachovával mlčení. Slíbil jim sice všemožnou podporu, ve chvílích nouze ale nepomohl. Podle komentátorů to oslabilo autoritu a důvěryhodnost Ruské federace na globálním hřišti. Negativní vliv to mělo také na pozici ruského prezidenta Vladimira Putina v očích Donalda Trumpa. Putin byl ponížen, vypadá zranitelný a v očích Washingtonu ztrácí váhu. Trump přestává jeho slova brát v úvahu, a zabývá se jimi jen tehdy, pokud je to výhodné pro jeho plány. Důvěryhodnost ruského prezidenta Vladimira Putina se drolí v očích zahraničních partnerů Ruska a amerického prezidenta Trumpa i v řadách jeho domácí proválečné komunity, píše americký deník The Washington Post. Připomíná, že Putin sice loni podepsal smlouvy o strategickém partnerství s Venezuelou a Íránem, když ale Trump bombardoval íránská jaderná zařízení a překvapivě unesl Nicoláse Madura, z Kremlu zněla jen slabá vyjádření nebo ticho. Pozorovatelé se domnívají, že to způsobila Putinova potřeba zachovat si vztahy s Trumpem, a to dokonce i ve chvílích, kdy Američané obsadili v Atlantiku ropný tanker plující pod vlajkou Ruské federace. Zároveň Rusko nemá kapacitu podpořit spojence v časech tísně, což uštědřilo vážnou ránu jeho mezinárodní reputaci. Významně tím totiž klesá vnímání ruské moci v zahraničí a také jeho důvěryhodnosti na světové scéně. Deník cituje politologa Vladimira Pastuchova, podle kterého Putinovy reakce, či spíše jejich absence, mohou vypadat zvláštně, ale ve skutečnosti jsou logické.