Trumpova strategie celních válek je zjevným posunem k protekcionismu. Měli bychom se na něj připravit
Publikováno: 12.2.2025
Nový americký prezident Donald Trump v kampani sliboval zavedení cel proti mnohým zemím. Zatímco nějaká forma ochranářských opatření namířených proti Číně se očekávala, u ostatních zemí se spekulovalo o tom, do jaké míry jde spíše o snahu přinutit je ke spolupráci v jiných oblastech. To se potvrdilo jen částečně, jak ukázaly krátké spory s Mexikem, Kanadou a Kolumbií. Zatímco v případě posledně jmenované země si tato strategie připsala jistý úspěch, u Mexika a Kanady to zdaleka tak jednoznačné není. Prezident slíbil také cla proti zboží z Evropské unie, i když zatím neřekl, kdy by je chtěl zavést. V neděli (9. 2.) ale oznámil, že ocel a hliník mířící do USA bez ohledu na zemi původu budou nově zatíženy taxou ve výši 25 procent. Posun směrem k protekcionismu je tedy zjevný a svět včetně Evropy by se na něj měl připravit. Je otázkou, jestli si Donald Trump svůj postup může rozmyslet v závislosti na reakci trhů. Ve sporu s Kanadou a Mexikem tomu tak minimálně částečně bylo. Nicméně těžko odhadovat, protože prezident už připustil, že krátkodobě mohou cla vést ke zvýšení cen pro spotřebitele v USA, byť to ještě v kampani odmítal. Zdá se tedy, že se snaží Američany připravit na cenu, kterou za jeho celní války bude třeba zaplatit s tím, že věří, že na tom Spojené státy dlouhodobě vydělají. Cla jako prostředek zahraniční politiky Ze všech vyjádření nového prezidenta vyplývá, že skutečně dlouhodobě a niterně věří, že mezinárodní obchod je hra s nulovým součtem. Instinktivně si myslí, že každá země, s níž mají Spojené státy schodek zahraničního obchodu, USA odírá a zneužívá. Z patnácti nejdůležitějších obchodních partnerů má přitom Amerika negativní obchodní bilanci se všemi s výjimkou…