Trumpových proher přibývá. Místo slibovaného míru doutná nový konflikt
Publikováno: 1.6.2025
KOMENTÁŘ / „Teorií“ ohledně toho, jak se Trump 2 zachová v zahraniční a bezpečnostní politice, bylo v oběhu spousta. Část evropských fanoušků pevně věřila, že „až prohlédne“, Ukrajině pomůže mnohem rozhodněji než Biden. Jiní byli přesvědčeni, že s Putinem úspěšně vyjedná mír. A ještě další hovořili o „změně důrazů“ v zahraniční politice, s přesunem pozornosti od Evropy do jiných částí světa. Ovšem prakticky vůbec se nepředpokládalo, že Trump 2 zahraniční a bezpečnostní politiku jednoduše neumí a neovládá. To nyní vidíme i při rodícím se konfliktu mezi Venezuelou a Guayaou. Donaldova lhostejnost vůči Ukrajině kombinovaná s agresivními výroky vůči Kanadě, Grónsku, Mexiku či Panamě daly dočasně rozkvést představě o směřování k „hemisférické“ politice amerických prezidentů z období před 1. světovou válkou. Antiglobalista Trump v této perspektivě vypadal jako člověk, který se chce vrátit k Monroeově doktríně o nepřípustnosti zasahování cizích mocností na západní polokouli. Jinak řečeno jako ten, kdo usiluje o návrat k roku 1823, k situaci s jasně vymezenými vlivovými sférami mezi mocnostmi. Až na to, že ani toto velmi archaické pojetí zahraniční politiky druhá Trumpova administrativa nakonec neprosazuje. Jakže to víme? Inu, lokální klient reálné současné „osy zla“ – Ruska, Íránu a Číny – komunistická Venezuela, právě eskaluje vojenský útok proti sousední Guyaně, kterou hodlá připravit o bohatý ropný region využívaný americkou společností ExxonMobil. A Trumpova „hemisférická“ administrativa pro obranu zájmů Exxonu v praxi dělá veliké nic. Guyana se přitom sama nemá šanci ubránit. Její zastaralé, podfinancované ozbrojené…