Trumpův první týden? Od ostrých rozhodnutí přes nediplomatickou jízlivost až po neústavní kroky
Publikováno: 30.1.2025
KOMENTÁŘ / Kdysi v americké politice existoval výraz „sto dní“. Každá nová administrativa, každý nový prezident se chce ukázat a během prvních sta dní svého mandátu navrhnout či prosadit spoustu nových dekretů a zákonů. Klasických prvních „sto dní“ bylo těch prezidenta Franklina Roosevelta v první polovině roku 1933 uprostřed Velké krize. Donald Trump to povýšil, jak se říká, na nový level. Nikoli sto dní, nýbrž sto hodin. Během prvních sta hodin svého druhého a posledního funkčního období vydal nový americký prezident asi dvě stě prezidentských dekretů. Tomu se říká exekutivní smršť. Některé jsou dobré, jiné s výhradami akceptovatelné, ale některé jsou neobhajitelné a neústavní. Ale k tomu se dostaneme. Každopádně o Trumpovi lze nyní s jistotou říct, že jeho comeback byl ten největší v amerických politických dějinách. Větší comeback, než byl Nixonův: tohoto viceprezidenta porazil v roce 1960 do té doby málo známý senátor John Kennedy. V roce 1962 byl Nixon poražen ve volbách guvernéra Kalifornie. Ale v roce 1968 byl zvolen prezidentem a v roce 1972 znovuzvolen ve 49 z 50 států. Pak ale přišla aféra Watergate a jeho potupná rezignace v srpnu 1974. Jedinečný, ale nejostudnější Jen jedinému americkém u prezidentovi se povedlo být zvolen dvě volební období na sebe nenavazující. Grover Cleveland byl zvolen v roce 1884, pak prohrál v roce 1888 a opět byl zvolen v roce 1892. Jenže Cleveland svou porážku uznal, na rozdíl od Trumpa v roce 2020. V tomto byl Trump zároveň nejostudnější prezident v dějinách USA: jako jediný prezident či…