Turbulentní atmosféra bez turbulencí. Rozdělení voličských hlasů se téměř nemění
Publikováno: 22.7.2023
KOMENTÁŘ / Na podzim předminulého roku došlo k první volební porážce hnutí ANO, resp. Andreje Babiše. Vítězem se nestala pouze koalice SPOLU, ale všechny strany stávající Pětikoalice, které konečně opustily místa v opozici, kdy jejich jedinou politickou oporou byl senát. Zároveň skončil pakt Babiš-Zeman, který určoval domácí politiku poslední čtyři, resp. osm let. V říjnu 2021 se stalo to, co většina komentátorů spíše karikovala a vylučovala, tehdejší opozice získala 108 mandátů (i díky souhře náhod v podobě miliónu propadlých hlasů) a chopila se vlády. Výchozí situace tohoto volebního období byla tedy následující: vládní strany 43,41 % podpory; parlamentní opozice 36,68 %; mimoparlamentní opozice c. 20 %. Než přejdeme k současnosti, pojďme si připomenout zásadní a mimořádné události, které za poslední necelé dva roky Česko zasáhly. Zprvu si vláda a společnost musely poradit s další covidovou vlnou, která ale naštěstí nebyla natolik silná, aby se muselo sáhnout po lockdownu. Vzápětí se však objevily dosud bezprecedentní události spojené s ruskou agresí na Ukrajině, masivní nárůst cen energií, zvýšení už tak rozjeté inflace a dosud nikdy nevídaná vlna statisíců uprchlíků. Současně vláda bojovala s problematickým stavem státního rozpočtu a potenciálním zhroucením důchodového systému. Nechci hodnotit, jak se s výše zmíněnými událostmi vypořádala, zda je zvládla na jedničku, nebo zda v něčem pohořela – veřejná debata odborníků zastupuje oba proudy – ale jedno je jisté, nedošlo k apokalyptickým scénářům, které předpovídali extremisté. Bez ohledu na to, jak vláda krizové momenty doopravdy zvládala či jak silná byla kritika ze strany opozice nebo expertů, kupodivu nedošlo k markantním přesunům v rámci voličské podpory. To dokazuje…