Turek je jen taková Bobošíková v kalhotách. Pořád se cpe někam, kde ho většina nechce
Publikováno: 14.2.2026
KOMENTÁŘ / Když se člověk podívá na politickou dráhu Filipa Turka, začne mít podezření, že nesleduje kariéru politika, ale spíš reality show s pracovním názvem „Chyť si svou funkci“. Každá epizoda nový post, nová ambice, nový plakát, ale staré výsledky. Jako poslední teď Motoristy údajně napadlo, že by svého čestného prezidenta mohli usadit do primátorského křesla v Praze. Poté, co už je jasné, že ministrem nebude, vyvstává mezi výfukáři evidentně nerudovská otázka „Kam s ním?“ Médii prosvištěla informace, že Motoristé sobě řeší, co dál se svým nenaplněným snem o ministerském Turkovi. Sen se rozplynul rychleji než ranní mlha nad dálnicí D1. Z kdysi vyhlíženého ministra zahraničí či aspoň ministra životního prostředí zbyl nakonec vládní zmocněnec pro Green Deal bez pravomocí, bez rozhodování, a hlavně bez platu, pokud si chce nechat poslanecký mandát. Trafika bez trafiky. Titul bez obsahu. Funkce bez funkce. Protože prázdná funkce je pro tak ambiciózního sběratele vizitek málo, přichází nový nápad: šup s ním do čela pražské kandidátky, ideálně rovnou na primátora. Proč ne? Když už člověk nestihne v Bruselu ani ohřát židli, o tuzemském parlamentu ani nemluvě, může to zkusit na magistrátu. Politický „multitasking“ po česku. Turkova trajektorie začíná připomínat známý politický evergreen - kandidovat všude, kde zrovna někdo postaví urnu. Evropský parlament 2024 . „Filip nás v Bruselu nezradí.“ Nezradil. On tam totiž skoro nebyl. Následovala kandidatura do sněmovny, protože „sloužit občanům“ se zřejmě lépe dělá z jiné židle. A přestože poslanecký mandát stačil sotva vybalit z krabice, už pokukuje po primátorském řetězu. Česká republika má sice…