Tváří v tvář hrůze snil, kreslil a psal. Nadaného chlapce zavraždili nacisté, jeho kresba vyletěla do nebes
Publikováno: 1.2.2025
HISTORIE / „Ve vzduchu bylo vlhko a chladno. Visely v něm cáry ocelově šedé mlhy, které se skoro dotýkaly povrchu vln. Nepříjemné povětří. Vlnící se zelená masa v dálce asi 100 yardů se ztrácela, až splynula s mlhou,“ píše Petr Ginz ve své povídce Bláznivý august. Básníka, romanopisce, novináře a zároveň také snílka, laskavého kamaráda s duší dobrodruha zahubila rasová nenávist v pouhých šestnácti letech. „Mohl z něj vyrůst nový Mácha nebo další Einstein,“ prohlásil na adresu Petra Ginze spisovatel Arnošt Lustig. Nevyrostl. Nacisté chlapce jako číslo 2392 zavraždili Cyklonem B. Jeho talent, sny a tužby ale přežily dodnes. Zatímco v době smrti ho znali jen jeho nejbližší, v současnosti celý svět nahlíží díky dochovaným obrázkům a řádkům do bohatého vnitřního světa hocha, který aspoň v duchu unikal přes ostnaté dráty do bezpečí dálek, dobrodružství a jiných světů. Princ se žlutou hvězdou „Petr se pořád vrací a burcuje nás, abychom se probudili,“ píše ve své knize s názvem Princ se žlutou hvězdou pedagog, spisovatel a zakladatel pražského gymnázia Přírodní škola František Tichý. „Abychom žili skutečný život, a ne jen náhražku, naplnili každý den, minutu, okamžik.“ Rodiče, Ota Ginz a Marie Dolanská, oba esperantisté, se potkali na jednom z esperantských kongresů. K jejich velké radosti se jim krátce po svatbě, prvního únorového dne roku 1928, tedy před 97 lety, narodil syn Petr. O dva roky později se česko-židovská rodina rozrostla o holčičku jménem Eva. „Jsme taková stará česká rodina, jejíž otcova část byla židovského vyznání. I my dvě děti jsme chodily do židovské obecné…