Učebnice dějepisu, která zamlčuje zásadní události, nepatří do škol
Publikováno: 4.8.2023
Kolem takzvané badatelské učebnice dějepisu pro 9. třídu základní školy a víceletá gymnázia, kterou vytvořili zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů, se rozpoutala vášnivá debata. Nové vedení ústavu se totiž od této učebnice zcela distancovalo a podalo ministerstvu školství stížnost proti zařazení učebnice mezi schválené učební pomůcky. Jedna státní instituce tu odmítá svůj vlastní produkt a stěžuje si u jiné státní instituce, že tento její produkt schválila. Může to působit komicky, ale důvod je přitom jednoduše srozumitelný. Na podzim 2021 proběhly volby, vyhrála je liberálně pravicová koalice a tento ústav, jehož oborem činnosti je národní minulost, dostal do čela lidi, kteří odmítají předchozí praktiky levicových historiků ve výkladu dějin. V éře vlády sociálních demokratů a normalizačního šíbra a agenta StB Andreje Babiše totiž vědci v Ústavu pro studium totalitních režimů vyzkoumali za peníze daňových poplatníků, že minulý režim nebyl totalitní. Konflikt o učebnici dějepisu má tudíž přehledné dvě strany sporu. Ten, kdo rád relativizuje zločinnou podstatu komunistického režimu, tuto učebnici vychvaluje. Kupříkladu profesor Michal Stehlík v Deníku N, zatímco osobnosti, kterým záleží na jasném odsouzení komunistické diktatury, protestují proti státnímu schválení této učebnice. Jde kupříkladu o Michala Klímu v deníku FORUM 24 nebo Stanislava Balíka v Reflexu. Je to tudíž spor principiální, který odráží rozložení názorů v každé společnosti, jež prošla diktaturou a ocitla se ve svobodě. Vztah ke společně prožité minulosti se liší podle toho, co kdo v té době zažil. Navíc ubývá pamětníků a vztah k této zkušenosti se přenáší v rodinách. Rodiny, které v…