Udeřila vlna veder. Nic nelze odkládat, musíme se bránit Putinovu Rusku i klimatické změně
Publikováno: 4.7.2025
KOMENTÁŘ / Opět prožíváme vlnu veder. Teploty přes 35 stupňů Celsia, na některých místech 37 stupňů. Život ve městech se stává nesnesitelným. Když v kancelářích či ordinacích nefunguje klimatizace, pobyt v nich se mění v torturu. V bytech to není lepší. Horké noci. Květen nás zmátl, byl chlácholivě chladný, připomínal „ty staré květny“ před padesáti šedesáti lety, ale jinde už v tu dobu vedra udeřila, třeba na Islandu. V červenci jsme narazili na realitu. Na mnohými stále buď zlehčovanou, nebo popíranou klimatickou změnu. Na globální oteplení, za které neseme odpovědnost. Klima se rychle, doslova šíleně rychle, stává obřím problémem. Je to stejně palčivý, neodkladný problém jako obrana Evropy. Změna klimatu se ovšem týká úplně celé planety. Hned na začátku zmíním zásadní moment, který platí pro obě naše velké krize. Nepochybně je zažíváme, nepochybně si je nemůžeme zatajovat. Na vedra si můžeme doslova sáhnout, fyzicky nás sužují, zabíjejí lidi a vysoušejí vodu, ničí lesy a trápí zvířata, zažíváme vymírání druhů. Stejně tak válka. Denně dostáváme zprávy, jak Rusové pustoší Ukrajinu a vedou hybridní válku proti Západu. Denně Rusové na Ukrajině zhoršují klimatickou změnu. Abychom se mohli oběma hrozbám bránit, musíme si je uvědomit, musíme si je připustit, musíme chápat jejich destruktivní sílu. Tím „my“ myslím většinu obyvatel. Vědomí, jistota, že se děje něco ničivého, co se máme ze všech sil pokoušet zastavit, nemůže být jen vědomí vědců, klimatických či obranných expertů, novinářů a „zelených“. Aby se daly snižovat emise oxidu uhličitého, které vypouštíme do atmosféry, a aby se dala posilovat slaboučká evropská obrana, musejí to chtít…