Ukrajinci po roce války: Rusové neposlouchají nás, ale svou televizi

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/profimedia-0759002114.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/profimedia-0759002114.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/profimedia-0759002114-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/profimedia-0759002114-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/03/profimedia-0759002114-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Den 24. únor 2022 je datum, které zejména v Evropě bude rok co rok připomínáno ještě hodně dlouho. Právě v tento den ruská vojska překročila hranici a zahájila tzv. zvláštní vojenskou operaci proti Ukrajině. Oficiálním cílem tohoto tažení byla údajná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.</strong> Úvodem si připomeňme malý paradox: těsně před ruským vpádem na vysokou pravděpodobnost podobného vývoje upozorňovaly Volodymyra Zelenského americké tajné služby. Ten je za to dokonce káral a žádal je, aby svými výstrahami zbytečně nejitřily beztak zneklidněné Ukrajince. Jenže americké rozvědky měly bohužel pravdu. A je tu paradox druhý: kdyby se místo vleklých bojů, jež neskončily dodnes, dostavil plánovaný Putinův blitzkrieg, mělo vše skončit během pouhých tří či čtyř dnů a my bychom si tak dnes připomínali nejen okupaci, ale i malou vítěznou válku. Bloud Putin se na základě jasně prabídné práce ruských tajných služeb opravdu domníval, že v Kyjevě budou jeho vojáci vítáni náručemi kytic, a Moskva měla připravené dokonce i hned dvě garnitury kolaborantských vlád. Na nic takového ovšem nedošlo – zatím se válčí dál. Zajímavá v nastalé situaci byla i reakce Západu: ten si byl nejspíš téměř jist, že osud Ukrajiny je zpečetěn, jenže vše se vyvíjelo jinak. Možná to začalo tím, když Američané ukrajinskému prezidentovi nabídli letadlo, které by ho dopravilo do bezpečí. Reakce jednoho z hlavních hrdinů ukrajinské války však byla jednoznačná – neposílejte letadlo, jímž bych uprchl, pošlete zbraně! Od tohoto okamžiku se začal měnit postoj celého západního světa k možnostem sebeobrany Ukrajiny, která dokázala už na samém počátku nerovného souboje jak svou vlastní statečnost, tak zpočátku až katastrofální nemohoucnost Rusů, kteří po řadě školáckých chyb nedokázali dobýt svůj hlavní cíl – Kyjev – a chtě nechtě se od ukrajinské metropole museli stáhnout. Západ začíná věřit, že Ukrajina je nejen schopna se bránit, ale že v jejích možnostech je i vítězit. Postupně se tedy rozjíždí západní pomoc, vyjádřená alespoň dodávkami zbraní a další materiální pomocí. Při pohledu na tragédii Buče a dalších míst až doposud trestuhodně pomalou, což by se mohlo vymstít jak Západu, tak...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #propaganda #Rusko #Ukrajina

Publikováno: 5.3.2023

Den 24. únor 2022 je datum, které zejména v Evropě bude rok co rok připomínáno ještě hodně dlouho. Právě v tento den ruská vojska překročila hranici a zahájila tzv. zvláštní vojenskou operaci proti Ukrajině. Oficiálním cílem tohoto tažení byla údajná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny. Úvodem si připomeňme malý paradox: těsně před ruským vpádem na vysokou pravděpodobnost podobného vývoje upozorňovaly Volodymyra Zelenského americké tajné služby. Ten je za to dokonce káral a žádal je, aby svými výstrahami zbytečně nejitřily beztak zneklidněné Ukrajince. Jenže americké rozvědky měly bohužel pravdu. A je tu paradox druhý: kdyby se místo vleklých bojů, jež neskončily dodnes, dostavil plánovaný Putinův blitzkrieg, mělo vše skončit během pouhých tří či čtyř dnů a my bychom si tak dnes připomínali nejen okupaci, ale i malou vítěznou válku. Bloud Putin se na základě jasně prabídné práce ruských tajných služeb opravdu domníval, že v Kyjevě budou jeho vojáci vítáni náručemi kytic, a Moskva měla připravené dokonce i hned dvě garnitury kolaborantských vlád. Na nic takového ovšem nedošlo – zatím se válčí dál. Zajímavá v nastalé situaci byla i reakce Západu: ten si byl nejspíš téměř jist, že osud Ukrajiny je zpečetěn, jenže vše se vyvíjelo jinak. Možná to začalo tím, když Američané ukrajinskému prezidentovi nabídli letadlo, které by ho dopravilo do bezpečí. Reakce jednoho z hlavních hrdinů ukrajinské války však byla jednoznačná – neposílejte letadlo, jímž bych uprchl, pošlete zbraně! Od tohoto okamžiku se začal měnit postoj celého západního světa k možnostem sebeobrany Ukrajiny, která dokázala už na samém počátku nerovného souboje jak svou vlastní statečnost, tak zpočátku až katastrofální nemohoucnost Rusů, kteří po řadě školáckých chyb nedokázali dobýt svůj hlavní cíl – Kyjev – a chtě nechtě se od ukrajinské metropole museli stáhnout. Západ začíná věřit, že Ukrajina je nejen schopna se bránit, ale že v jejích možnostech je i vítězit. Postupně se tedy rozjíždí západní pomoc, vyjádřená alespoň dodávkami zbraní a další materiální pomocí. Při pohledu na tragédii Buče a dalších míst až doposud trestuhodně pomalou, což by se mohlo vymstít jak Západu, tak...