Ukrajinci už zvítězili: Rusko jako fašistický stát aneb Konec mýtu o ruské neporazitelnosti

Publikováno: 29.6.2025

ESEJ / Ne, nebojte, nezbláznil jsem se. Ukrajinci už opravdu vyhráli, možná tu nejdůležitější válku, totiž válku o mediální obraz. A to nemám na mysli z hlediska ruských cílů totálně zpackaný začátek agrese, ono ostudné vyhnání „neporazitelné“ ruské armády od Kyjeva. V tomto případě by šlo jen o jednu vyhranou bitvu, jenže ta „bitva“ se na Ukrajině vede už čtvrtý rok, úporně, trvale, každý den, a to už je válka! Ruská federace, aktuálně největší fašistický stát na zeměkouli, si vede zcela v duchu Orwellova nesmrtelného díla „1984“: Rusové pěstují fašismus, který se definuje jako boj s fašismem. To nemá chybu! Facky světové veřejnosti Už prolog války, násilná a nelegální anexe Krymu v roce 2014, představovala políček světové a zejména evropské veřejnosti, který si ona nechala a nechává líbit. A to s podobně trestuhodnou kombinací zbabělosti a lhostejnosti, jako když tatáž nemocná Evropa v roce 1936 nečinně přihlížela drzému nacistickému obsazení demilitarizovaného Porýní: Byla to nejhorší noc v mém životě, vzpomínal Führer. Čekal jsem celou noc napjatě, zda Anglie a Francie zareagují, tehdy bychom ještě neměli nejmenší šanci! Podobný model stejně trapné zbabělosti, zakryté snahou o mír, se odehrál v případě Mussoliniho agrese v Habeši v letech 1935–1936. A v září 1939 obdobně u nacisticko-sovětské agrese, onoho vzorného „bratrství ve zbrani“ proti Polsku. Soudružka Konečná i soudruh Skála, kdyby aspoň něco malinko věděli o historii (což soudě podle jejich výroků a ahistorických blábolů zatím nehrozí), a kdyby byli jedinkrát k sobě upřímní (to u komunistů nehrozilo nikdy), museli by nahlédnout, že to,…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace