Ukrajinští pravoslavní si volí vlastního patriarchu. Je to podraz, protestuje Moskva
V Kyjevě zasedá v sobotu církevní sněm, který má sloučit tři stávající pravoslavné církve na Ukrajině v instituci, nezávislou na Moskvě.
Publikováno: 15.12.2018
Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v devadesátých letech 20. století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii již dlouho, ale bezvýsledně. Právo udělovat tzv. autokefalii má pouze konstantinopolský patriarcha Bartoloměj sídlící v tureckém Istanbulu. Ten se letos rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.
Ukrajinský prezident Petr Porošenko podepsal počátkem listopadu v Istanbulu smlouvu o spolupráci mezi Ukrajinou a konstantinopolským pravoslavným patriarchátem. Ta umožňuje mezinárodně uznaný vznik samostatné ukrajinské pravoslavné církve, nezávislé na Moskvě.
Předpokládá to ale sjednocení všech tří pravoslavných církví, fungujících paralelně v zemi: ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a ukrajinské pravoslavné autokefální církve. O něm rozhoduje sobotní církevní sněm v Kyjevě. Má zvolit nového ukrajinského patriarchu, kterému Konstantinopol předá i příslušný dokument o osamostatnění.
Konstantinopolský patriarcha není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem. Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát, který proti udělení autonomie Kyjevu ostře protestuje, má ale v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících.
Její hlavní představitel, moskevský patriarcha Kirill, se obrátil na hlavy světových církví a mezinárodních organizace, včetně papeže Františka a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Postěžoval si jim na porušování práv duchovních a věřících ukrajinské pravoslavné církve, hlásící se k moskevskému patriarchátu.
"Poslední dobou vměšování vedoucích představitelů světského ukrajinského státu do církevních záležitostí nabralo rysy tak brutálního nátlaku na biskupy a duchovní, že to dovoluje hovořit o začátku rozsáhlého pronásledování," uvedl Kirill. Adresátem se podle ruského deníku Kommersant stal francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová.
Důvodem k nátlaku a pronásledování je podle Kirilla odmítání věřících a duchovních zúčastnit se slučovacího církevního sněmu. Patriarcha připomněl, že preláty si ukrajinská tajná služba předvolává k "pohovorům", dochází k zatýkání duchovních a k domovním prohlídkám. "Ruská pravoslavná církev se snaží zachovat si svůj vliv a majetek na Ukrajině," poznamenal list Ukrajinska pravda o Kirillově dopisu.
VIDEO: Ukrajina oslavuje Den nezávislosti.