Univerzální SUV do města i na chalupu? Suzuki Vitara je nezaslouženě opomíjené

#Auto

Publikováno: 24.10.2019

Vybrat si dnes SUV, aniž byste už měli vytipované favority? To bude práce na hodiny u internetu a probírání se ceníky, recenzemi a technickými údaji. Jde o nejžádanější automobilovou kategorii dneška a prakticky každý výrobce má ne jedno, ale často celý zástup "esúvéček" v nabídce.

Na rozdíl od rychlokvašek mnoha značek jsou na trhu i takové, které mají ve výrobě menších aut se zvýšeným podvozkem tradici. Mezi ně patří také Suzuki. Japonská automobilka má odpověď na přání těch, kteří chtějí jak miniaturní čtyřkolku (Ignis), o chlup větší crossover (S-Cross), pravověrný malý off-road (Jimny), tak univerzální SUV - Vitaru.

Vitara je sice nejprodávanější Suzuki na českém trhu, ale pokud se podíváme na celou kategorii SUV, mezi největší bestsellery nepatří. A to je tak trochu škoda, protože je to auto, které zvládá přesně to, co se po něm požaduje.

Perfektně se do něj nastupuje, když se vám nechce do auta lézt jako za kulomet. Ne náhodou je proto oblíbené u starších párů. Ale stejně dobře poslouží i jako auto pro menší rodinu, i když Vitara bohužel trochu ztrácí body za kufr s objemem 375 litrů. Je sice srovnatelná třeba s Renaultem Captur, ale konkurenti, jakými mohou být třeba i Dacia Duster nebo Škoda Karoq, jsou na tom přece jen lépe.

Místo je ale uvnitř s ohledem ma velikost auta velmi slušné, a navíc veškeré ovládání působí domácky - brzo si na všechno zvyknete, zvlášť na hezky čitelné analogové budíky i na to, že se tu neovládá všechno přes dotykový displej jako v mnoha současných autech, ale hezky postaru tlačítky.

Pro určitý druh lidí by však právě tento tradiční přístup Vitary mohl být naopak slabina. Ve srovnání s SUV, která sází hlavně na styl, může Vitara působit uvnitř trochu old-school. Máme tím na mysli i design volantu nebo zmíněná tlačítka.

Lehko na silnici i v terénu
Za velké plus se dá považovat hlavně to, jak Vitara jezdí. Je poměrně lehká, a tak působí svižně a ovladatelně. Způsobem jízdy připomíná auta "ze staré školy", míněno pozitivně. Spíše je cítit, že je postavená bytelně a poctivě.

Motor je na výběr aktuálně jen jeden, není však důvod si zoufat, testovaná benzinová čtrnáctistovka je naprosto dostačující ve všech směrech. Díky nižší váze auta výkony 103 kW a 220 Nm stačí na svižné, i když nijak dravé tempo. Kombinace s šestistupňovým automatem a pohonem všech kol je velmi povedená, auto hezky akceleruje bez výrazného turboefektu a spotřeba se pohybuje okolo 6,5 až sedmi litrů benzinu. 

Kdo má chalupu na venkově, ale s off-roadem by se pak zbytečně ve městě trápil, Vitara by měla být jedním z horkých kandidátů. Kolečko na středovém tunelu s různými jízdními režimy tu není jen pro parádu, Vitara skutečně zvládne na poměry této kategorie víc, než by se od ní skoro čekalo, i když limitem je hlavně světlost podvozku 185 mm, která přece jen není zrovna moc.

Příčinu, proč na seznamy horkých SUV kandidátů nakonec nepostoupí tak často, jak by si zasloužila, je nakonec těžké najít. Je to v mnoha ohledech velmi schopné univerzální auto. Po nedávném faceliftu se vizuálně měnily jen drobnosti, teď má ale také mnohem bohatší výbavu, třeba umí nouzově brzdit, sledovat mrtvý úhel, udržovat jízdu v pruzích a poznat dopravní značky.

Snad odrazuje objemem kufru, jehož 375 litrů vedle Dacie Duster (445 l, resp. 408 l u verze 4×4) nebo oproti Škodě Karoq působí nedostatečně. Ale třeba Renault Captur nebo Peugeot 2008 jsou s Vitarou v tomto směru srovnatelné.

Na Vitaru je totiž potřeba se dívat jako na auto, které nabízí víc, než očekáváte. S pohonem všech kol, automatem a bohatou výbavou není vůbec drahá v porovnání s konkurencí, ale přesto neumí vyvolat "wow efekt". Možná proto, že interiér navrací posádku tak trochu do minulosti a neumí na první pohled působit sexy. V případě Vitary se ale druhý pohled vyplatí.