Upíří princezna? Kněžna ze Schwarzenbergu prý pila vlčí mléko a děsila své poddané
Publikováno: 6.1.2024
HISTORIE / Podzámčím českokrumlovského zámku se uprostřed noci rozléhá táhlé vlčí vytí. Ztichlými chodbami bloumá pomalým krokem sama kněžna, v měsíčním svitu ještě bledší než obvykle, obličej má ztuhlý bolestí. Služebným tuhne strachy krev v žilách. „Z paní se stává upír,“ šeptají. Narodila se ve Vídni v roce 1682, v dobách, kdy nejen v českých zemích vládl až hysterický strach z upírů. Lidé je vinili z šíření všemožných chorob, epidemií i neštěstí. Stačilo, aby tělo po smrti začalo vydávat přirozené zvuky rozkladu, kdy se plyny z trávicího traktu tlačí do plic, a bylo jasno. Věřilo se, že upír v rakvi nejprve sní svůj oděv, pak se vydrápe z hrobu a kousnutím nakazí další nešťastníky. A ty pak čeká stejný osud. Jindy zase pro nařknutí z upírství stačilo, aby se na hrobě splašil černý kůň nebo se tělo v hrobě nerozkládalo dostatečně rychle. Podezřelou mrtvolu pak probodli dřevěným kůlem, usekli jí hlavu a leckdy pro jistotu ještě spálili. Fantazie a panika pracovaly na plné obrátky. Takovým upírem se nakonec stala i kněžna Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu. Nebo tedy alespoň v představách mnohých lidí. Svatba pro ututlání skandálu Jako jedna z dcer šlechtice Ferdinanda Augusta, knížete z Lobkowicz a vévody zaháňského, měla dopředu určeno, že svou ruku dá jednomu ze členů vážených aristokratických rodin. A tak se i stalo – v devatenácti letech se provdala za Adama Františka ze Schwarzenbergu. O lásce si ale mohla nechat jen zdát. Její manžel se totiž krátce předtím potají a bez souhlasu rodičů oženil s jinou dívkou, avšak…