Uplynulo sto let od smrti Lenina. Kam s podivnou mumií strůjce sovětského teroru?
Publikováno: 26.1.2024
HISTORIE / V sobotu 27. ledna si svět připomene sto let od monstrózního pohřbu bolševického tyrana Vladimira Iljiče Uljanova, přezdívaného Lenin. Ten zemřel šest dní předtím v Gorkách u Moskvy. Rakev s jeho tělem byla 23. ledna převezena do hlavního města pohřebním vlakem, který táhla Leninova oficiální lokomotiva U127, a následně byla na několik dní vystavena ve Sloupové síni Domu odborů. Poté bylo tělo za doprovodu bojové hudby dopraveno na Rudé náměstí a uloženo do provizorního dřevěného mauzolea, které bylo později přestavěno na Leninovo mauzoleum v podobě, jak ho známe. Nabalzamovaná mrtvola tam leží dodnes. Leninův život, smrt a zejména krvavý odkaz připomíná v článku Opravdu je Lenin věčný? v Měsíčníku FORUM 24+ historik a filosof Petr Hlaváček. Přinášíme několik ukázek. „Když Lenin umíral, prolezlý syfilidou a opakovaně stíhaný mrtvicí, zůstavil po sobě jako toxické dědictví Sovětský svaz, onu obludnou genocidní sovětsko-ruskou veleříši, která se záhy ukázala jako nová forma agresivního ruského imperialismu. Zatímco Lenin je mrtev a sovětské monstrum zmizelo ze scény, ruský imperialismus žije neustále, jak světu připomíná i nynější kremelský vládce a válečný zločinec Putin,“ píše Petr Hlaváček v rubrice Nová orientace v textu, jenž se zamýšlí zejména nad vztahem současného ruského prezidenta k vůdci bolševické revoluce a jeho úloze v ruských dějinách. „Vladimir Putin, si dlouho nebyl jistý, jak nakládat s leninskou tradicí,“ připomíná. „Nakonec ovšem i v případě Lenina, stejně jako jeho nástupce Stalina, zvítězil postsovětský ideologický eklekticismus: cokoli z tradice ruského i sovětského imperialismu slouží obnově či posílení velmocenského postavení současného Ruska a ruského imperiálního sebevědomí, to si zasluhuje být akceptováno a rozvíjeno. Nezapomeňme, že Putin…