Usedne do čela České národní banky další Jakešův věštec?

<p><img width="2048" height="1446" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/dlouhý.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/dlouhý.jpg 2048w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/dlouhý-300x212.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/dlouhý-768x542.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/03/dlouhý-1024x723.jpg 1024w" sizes="(max-width: 2048px) 100vw, 2048px" /></p>Podle informací, které se objevily v médiích, by prezident Zeman rád v čele České národní banky viděl Vladimíra Dlouhého. Ten stejně jako Zeman v minulosti působil v Prognostickém ústavu. Nebyl by prvním guvernérem, který touto institucí, jež byla posměšně nazývána Jakešovou věštírnou a je dodnes opředena řadou podezřelých mýtů, prošel. Před ním to byli Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Guvernéra, stejně jako další členy bankovní rady, jmenuje prezident bez souhlasu či spolupodpisu jiného ústavního orgánu. Takže člověk, jehož jméno nakonec z Hradu zazní, se může do čela ČNB postavit, i kdyby se to většině politické scény nelíbilo. A že si Miloš Zeman takové situace doslova užívá, již dal několikrát dostatečně jasně najevo. Nemusíme chodit daleko. Současný guvernér Jiří Rusnok, kterému na konci června končí druhý šestiletý mandát, a nesmí tedy funkci obhajovat, sice Prognostickým úřadem neprošel, ale mezi Zemanovy oblíbence rozhodně patří. To prezident dokázal zvláště ve chvíli, kdy navzdory jasně deklarované většinové podpoře v parlamentu jmenoval po pádu Nečasovy vlády namísto Miroslavy Němcové v červenci 2013 premiérem právě Rusnoka. Jeho tzv. úřednická vláda pak samozřejmě nezískala důvěru poslanců, ale díky prezidentově pověření vládla déle než pět měsíců. K případnému jmenování nového guvernéra se vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, jemuž vadí Dlouhého členství v KSČ. Také by rád kandidáta moderního, nikoliv někoho zatíženého stíny minulosti. Kromě členství v KSČ by se nemělo zapomenout ani na Dlouhého angažmá v první polistopadové vládě a jeho účast na průběhu privatizace, na níž se z pozice tehdejšího federálního ministra hospodářství aktivně podílel. A pak je tu otázka Dlouhého práce v Prognostickém ústavu. Ten je dodnes zahalen rouškou tajemství. Některé teorie naznačují, že byl účelově založen ve spolupráci československé StB a sovětské KGB a jeho úkolem mělo být udržení sovětského, potažmo ruského vlivu na dění v naší zemi i v době po uskutečnění jak politické, tak hlavně ekonomické transformace. Ostatně výrazný příklon směrem na východ je v jednání dvojice bývalých zaměstnanců „prognosťáku“, kteří se posléze stali českými prezidenty, více než patrný. A i sám Dlouhý již v čele Hospodářské komory patřil k výrazným kritikům sankcí uvalených na režim Vladimira Putina po ruské anexi Krymu. Vladimír Dlouhý se zatím k celé věci vyjádřil na <a href="https://twitter.com/VladimirDlouhy/status/1480194253552857089">twitteru</a> s tím, že s žádnou nabídkou osloven nebyl, a proto nepovažuje za důležité tuto spekulaci komentovat.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #ČNB #guvernér #Miloš Zeman #Vladimír Dlouhý

Publikováno: 10.1.2022

Podle informací, které se objevily v médiích, by prezident Zeman rád v čele České národní banky viděl Vladimíra Dlouhého. Ten stejně jako Zeman v minulosti působil v Prognostickém ústavu. Nebyl by prvním guvernérem, který touto institucí, jež byla posměšně nazývána Jakešovou věštírnou a je dodnes opředena řadou podezřelých mýtů, prošel. Před ním to byli Zdeněk Tůma a Miroslav Singer. Guvernéra, stejně jako další členy bankovní rady, jmenuje prezident bez souhlasu či spolupodpisu jiného ústavního orgánu. Takže člověk, jehož jméno nakonec z Hradu zazní, se může do čela ČNB postavit, i kdyby se to většině politické scény nelíbilo. A že si Miloš Zeman takové situace doslova užívá, již dal několikrát dostatečně jasně najevo. Nemusíme chodit daleko. Současný guvernér Jiří Rusnok, kterému na konci června končí druhý šestiletý mandát, a nesmí tedy funkci obhajovat, sice Prognostickým úřadem neprošel, ale mezi Zemanovy oblíbence rozhodně patří. To prezident dokázal zvláště ve chvíli, kdy navzdory jasně deklarované většinové podpoře v parlamentu jmenoval po pádu Nečasovy vlády namísto Miroslavy Němcové v červenci 2013 premiérem právě Rusnoka. Jeho tzv. úřednická vláda pak samozřejmě nezískala důvěru poslanců, ale díky prezidentově pověření vládla déle než pět měsíců. K případnému jmenování nového guvernéra se vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, jemuž vadí Dlouhého členství v KSČ. Také by rád kandidáta moderního, nikoliv někoho zatíženého stíny minulosti. Kromě členství v KSČ by se nemělo zapomenout ani na Dlouhého angažmá v první polistopadové vládě a jeho účast na průběhu privatizace, na níž se z pozice tehdejšího federálního ministra hospodářství aktivně podílel. A pak je tu otázka Dlouhého práce v Prognostickém ústavu. Ten je dodnes zahalen rouškou tajemství. Některé teorie naznačují, že byl účelově založen ve spolupráci československé StB a sovětské KGB a jeho úkolem mělo být udržení sovětského, potažmo ruského vlivu na dění v naší zemi i v době po uskutečnění jak politické, tak hlavně ekonomické transformace. Ostatně výrazný příklon směrem na východ je v jednání dvojice bývalých zaměstnanců „prognosťáku“, kteří se posléze stali českými prezidenty, více než patrný. A i sám Dlouhý již v čele Hospodářské komory patřil k výrazným kritikům sankcí uvalených na režim Vladimira Putina po ruské anexi Krymu. Vladimír Dlouhý se zatím k celé věci vyjádřil na twitteru s tím, že s žádnou nabídkou osloven nebyl, a proto nepovažuje za důležité tuto spekulaci komentovat.