Úsporný balíček vlády dostal zelenou. Změny se dotknou zaměstnanců i živnostníků

#Ekonomika

Publikováno: 13.10.2023

Vláda předložila poslancům návrh 30. června, první čtení začalo 12. července. Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců. Do rozpravy zůstalo přihlášených sedm desítek poslanců. Nakonec pro schválení balíčku hlasovalo 108 poslanců. Ke koaličním poslancům se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák, který byl původně zvolen za hnutí ANO. Opozice hlasovala proti. 

Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. Zaměstnanci rovněž budou znovu odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta. Balíček naopak neobsahuje diskutované zdanění tichého vína spotřební daní.

Už dříve vládní koalice provedla v původním návrhu menší úpravy. Mimo jiné se rozhodla nezrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, výnos z daně z nemovitosti se rozhodla ponechat i nadále obcím. Koalice dále sjednotila odlišnou sazbu DPH u novin a časopisů, zpomalila navyšovaní spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků, a naopak ho zrychlila u lihu. V tomto případě tak v příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset a v dalším roce o pět procent. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před hlasováním odmítl, že by stát čekala kvůli balíčku katastrofa. Konsolidační balíček plní tři principy, uvedl. "Zlevňujeme stát, zjednodušujeme stát, zachováváme investiční aktivitu státu a udržujeme sociální smír," řekl.

Podotkl, že Sněmovna už o balíčku ve třech čteních debatovala víc než 60 hodin. Byla podle něj svědkem vedle racionálních vysvětlení i mnoha osobních útoků, urážek a zesměšňování.