Ústav Akademie věd odvolal manažera. Sedí v institutu podezřelém ze špionáže pro Čínu

#Domácí

Publikováno: 12.11.2021

Aktuálně.cz ve dvou textech popsalo napojení vysoce postaveného vědce, který na Akademii věd zastřešuje nezávislé zkoumání Číny, na čínskou komunistickou vládu. Hrubec nejen sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců.

Ale také jako reprezentant Akademie věd pravidelně vystupoval v čínských propagandistických médiích. Mimo jiné ho tamní vláda využila k obhajobě zákona, který speciálním orgánům umožňuje bez soudu, právníka či vědomí blízkých zadržet kohokoliv, koho označí za korupčníka. 

Po týdnu od publikování prvního textu nyní Hrubec skončil v jedné ze svých funkcí. Vedení Filosofického ústavu Akademie věd, pod něhož Hrubec spadá, ho v reakci na zjištění redakce odvolalo z postu ředitele Centra globálních studií. To zastřešuje právě i nezávislé bádání o Rusku a Číně.

"Po vyhodnocení všech známých skutečností vedení Filosofického ústavu konstatuje, že některé aspekty aktivit docenta Hrubce vzbuzují vážné pochybnosti o jejich slučitelnosti se standardy etiky práce vědeckých pracovníků Akademie věd. Zejména pokud jde o povinnost dbát za každých okolností na nestrannost a vyváženost vědeckého bádání, která nesmí být ovlivňována žádnými politickými či jinými tlaky nebo soukromými afinitami," konstatovala mluvčí ústavu Jana Říhová.

Podle vedení Filosofického ústavu skutečnosti popsané Aktuálně.cz vážným způsobem poškozují dobré jméno organizace. "Z tohoto důvodu ředitel Filosofického ústavu odvolá docenta Marka Hrubce z pozice ředitele Centra globálních studií. Současně Filosofický ústav Akademie věd podá podnět k nezávislému posouzení celého případu etickou komisí Akademie věd," dodala Říhová.

Hrubec na otázky Aktuálně.cz nereagoval, redakci od minulého pondělí neodpověděl ani na dotazy ohledně jeho spolupráce s institucemi navázanými na čínskou vládu.

Podle vyjádření ústavu je odvolání z funkce reakcí na Hrubcovo působení v China-CEE Institute a externí spolupráci s kontroverzním analytikem tohoto čínského institutu Ladislavem Zemánkem. Jak už Aktuálně.cz uvedlo, jde o muže odsouzeného v roce 2016 za podněcování nenávisti vůči Židům.

Ještě předtím ale někdejší místopředseda krajně pravicové Národní demokracie Zemánek vystoupil na demonstraci podporující ruskou anexi území Ukrajiny. "Média nám lžou, protože Rusko je nepřítelem Západu, je zemí, která se brání znásilňování vlastní přirozenosti zvrácenými pokrokářskými výdobytky," řekl v roce 2014.

Následně vyrazil dělat pozorovatele prvních voleb v mezinárodně neuznané Doněcké lidové republice odtržené od Ukrajiny, za což se dostal na stránky Rádia Svobodná Evropa a ukrajinská vláda na něj uvalila sankce. Zemánek naznačoval, že cestu platilo Rusko.

"Hrozí zneužití informací čínskými zpravodajci" 

Zemánek kromě toho, že ho Hrubec angažoval jako svého spolupracovníka na Akademii věd, pro China-CEE Institute sepisuje svodky o dění v Česku. Sám Hrubec sedí rovnou v akademické radě stejné organizace. Experti přitom varují, že i poskytování zdánlivě neškodných a veřejně dostupných informací může sloužit k ovlivňování evropských akademiků a tím i veřejné debaty o Číně. 

"Jde o instituci řízenou politiky pro politické účely, nejde o nezávislý akademický výzkum. Současný prezident institutu Feng Čung-pching je bývalým viceprezidentem Čínského institutu současných mezinárodních vztahů, což je firma ministerstva státní bezpečnosti, která provádí zpravodajskou činnost mezi akademiky a think-tanky," uvedl Filip Jirouš, analytik organizace Sinopsis, která se dlouhodobě zabývá zkoumáním čínského vlivu.

Informace získané spoluprací s partnery v akademické sféře podle něj s velkou pravděpodobností využívají čínské rozvědky při plánování operací namířených například proti zemím Evropské unie.

O další Hrubcově funkci rozhodne vedení Akademie věd

Hrubec zatím zůstává koordinátorem šestiletého výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti, na němž se podílí hned osm ústavů Akademie věd. Je součástí mezioborového projektu Strategie AV21, jehož cílem je "špičkový výzkum ve veřejném zájmu". Právě pod hlavičkou tohoto programu Hrubec se Zemánkem mohli pořádat některé konference a zkoumali Čínu a Rusko.

O tom, zda mu funkce zůstane, musí rozhodnout samotné vedení Akademie věd. Předsedkyně instituce Eva Zažímalová už minulý týden prohlásila, že navrhne Hrubcovo odvolání z čela tohoto programu zkoumajícího mimo jiné Čínu. 

"To, že je v akademické radě China-CEE Institute, se dozvídám od vás. Vnímám to jako velice problematické a v rozporu s etickým kodexem výzkumných pracovníků akademie, který stanovuje, že vědec dodržuje principy nestrannosti a nezávislosti na ideologických a politických tlacích a na zájmech nátlakových skupin," uvedla minulý týden Zažímalová.

Konec Hrubce i v čele programu musí odsouhlasit akademická rada Akademie věd složená ze 17 členů. Nejspíše o tom bude jednat příští týden.

Hrubec následuje svého spolupracovníka Balabána

Vrcholí tak už druhý skandál v nejvyšších patrech české vědy za poslední dva roky, který se týká Číny. V roce 2019 Aktuálně.cz odhalilo, že Hrubcova spolupracovníka z Univerzity Karlovy, šéfa tamního Česko-čínského centra Miloše Balabána, platila více než 1,2 miliony korun čínská ambasáda. Kvůli tomu musel Balabán nejstarší českou univerzitu na počátku roku 2020 opustit. 

Balabán čínské vládě fakturoval konference pod záštitou rektora univerzity Tomáše Zimy i výuku předmětu o Nové hedvábné stezce. Na obojím se podílel i Hrubec. Obojí také čelilo kritice části expertů, kteří činnost mužů považovali za příchylné k Číně. 

Proti vlivu Číny na české akademické prostředí dlouhodobě varuje kontrarozvědka BIS. Univerzita Karlova zase ve spolupráci s ministerstvem vnitra po skandálu s financováním Česko-čínského centra vypracovala manuál pro vědce, jak vlivovým operacím cizích mocností čelit. Zásadní téma je to také v USA, Velké Británii či Austrálii.