Ústavní soud dal přednost rasovému principu před právem. Lichtenštejny jsme okradli podruhé
Publikováno: 10.5.2023
Český Ústavní soud vynesl rozsudek s dalekosáhlým významem. Je to rozhodnutí jednak rasistické, neboť potvrzuje poválečnou etnickou čistku, a pak je to navíc rozhodnutí absurdní, protože se v tomto případě vztahuje na občany státu a dokonce i na samotnou hlavu státu, který s Třetí říší neměl nic společného. Ústavní soud v úterý 9. května odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku, který nyní drží lesní a vodohospodářské podniky a další státní složky. Rodu Lichtenštejnů byly rozsáhlé majetky konfiskovány v roce 1945 na základě Benešových dekretů, přitom úřady nebrali ohled na to, že se jedná o občany státu Lichtenštejnsko, který byl za války neutrální a dokonce se vlivu Hitlerova Německa aktivně bránil. Nadace Lichtenštejnů, jež se neoprávněné konfiskaci brání, poukazuje v žalobách, že poslední držitel rodových majetků František Josef II. z Lichtenštejna nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Pobuřující nález je dílem soudkyně zpravodajky Milady Tomkové, jejíž funkční období však v mezičase před vyhlášením rozhodnutí skončilo. Tato dáma tedy ještě stihla poškodit Českou republiku, poškodit právní stát a poškodit významnou evropskou rodinu, jejíž historie patří k historii naší země. Druhý ústavní soudce, který hlasoval pro nové okradení Lichtenštejnů, je soudce Tomáš Lichovník. Ten zaujal alibistické stanovisko, z něhož plyne jasné vědomí křivdy vůči Lichtenštejnům, ovšem bez ochoty ji napravit. Lichovník sdělil: „Zákonodárce jasně vymezil, od které doby mají být křivdy napravovány, a to od 25. února 1948. A teď mluvím sám za sebe: křivdy se tady jistě děly i před tím. Nicméně Ústavní…