Ústavní soud zrušil část volebního zákona, která znevýhodňuje menší strany a koalice

#Domácí

Publikováno: 3.2.2021

Volební kraje mohou dále kopírovat hranice krajů jako vyšších územně samosprávních jednotek. K dosažení rovnost hlasů postačí podle Ústavního soudu jiné změny. "Poměrnost zastoupení nelze měřit jen podle volebních krajů, kde je nyní poměrnost zajištěna v neprospěch menšiny, ale podle výsledku voleb do Poslanecké sněmovny jako celku. Relativní rovnosti tak musí být dosaženo v rámci celé republiky, a to jak z hlediska rovného přístupu k voleným funkcím, tak i tím, že voliči v každém kraji musí mít stejnou možnost  ovlivnit celkový výsledek volby," zdůvodnil své rozhodnutí soud. "I když stávající členění volebního území na různě velké volební kraje není samo o sobě neústavní, spolu s dalšími prvky volebního systému porušuje principy rovnosti hlasů a rovnosti šancí kandidujících politických stran, což neústavní je," doplnil.

Proti hranici pěti procent pro vstup do Parlamentu se Ústavní soud nevymezil. Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran naopak Ústavní soud shledal v rozporu s Ústavou. "Tato umělá regulace koalic neplní svůj smysl, neboť může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná. Pokud chce zákonodárce umožnit, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i menší strany než se ziskem 5 %, tak to musí v nové právní úpravě zřetelně vyjádřit," poznamenal ke svému rozhodnutí soud.

Ústavní soud má pravomoc zrušit ustanovení kteréhokoliv zákona, pokud jej alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí nutně vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy. I kdyby tedy soud návrhu senátorů vyhověl, neznamená to automaticky, že letošní volby do Sněmovny se budou konat podle jiných pravidel než ty minulé.

Senátoři se na ústavní soudce obrátili už na konci roku 2017. Poukazovali na výsledky posledních sněmovních voleb, ve kterých například hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO. Podle senátorů už tak nelze hovořit o poměrném volebním systému, který je zakotvený v ústavě.

Připravujeme podrobnosti.