ÚSTR potřebuje dobré vedení. Nikoli intriky, neprůhlednost, vnitřní chaos a další trafiky
Publikováno: 10.6.2025
KOMENTÁŘ / Na to, jak problematické poměry v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) skutečně panují, nejlépe neupozorňují opozice, bývalí zaměstnanci ani někdejší obhájci totalitní moci, nýbrž sám jeho ředitel Ladislav Kudrna. A to nikoli svými odbornými výstupy, ale emotivními telefonáty. Nedávno zavolal vydavateli deníku FORUM 24 Pavlu Šafrovi, aby pomluvil historika Petra Hlaváčka, nyní hlavního editora tohoto média, kterého předtím odvolal z funkce ředitele Odboru výzkumu a vzdělávání. ÚSTR měl být institucí, která připomíná zločiny totalitních režimů a pomáhá společnosti zorientovat se v nedávné historii. Místo toho se sám stává symbolem neprůhlednosti, vnitřního chaosu a zneužívání moci. Veřejnosti zřejmě nejvíce utkvěla v paměti kostra chátrající budovy na Žižkově, která měla být důstojným sídlem ÚSTR. Stala se však jen památníkem promarněných desítek milionů a nekompetentního řízení. To se odchodem Zdeňka Hazdry před třemi lety změnilo, ale vypadá to, že s novým vedením si ÚSTR moc nepomohl. Na posledním jednání senátního výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice proto senátoři přerušili projednávání výroční zprávy ÚSTR a chystají veřejné slyšení. Výroční zpráva totiž neobsahuje odpovědi na zásadní otázky, například: Proč se z ústavu hromadně odchází? Bývalá (anebo stále úřadující?) předsedkyně Rady ÚSTR Monika MacDonagh-Pajerová upozornila, že podle slov samotného ředitele Kudrny dosahuje fluktuace zaměstnanců až 25 procent ročně. Mnoho odchodů končí prohranými soudními spory – a stát platí. Jen za poslední tři roky odešlo z ústavu více než 90 lidí z přibližně 120 zaměstnanců. A ředitel? Ten to označuje za „přirozený vývoj“. Fluktuace není jediným problémem. Proč například…