V Bangladéši padla diktatura. Nastoupí cestu k demokracii, nebo zvítězí chaos a násilí?
Publikováno: 17.8.2024
KOMENTÁŘ / 170milionový Bangladéš byl donedávna poměrně unikátní zemí v tom, že mu železnou rukou vládla žena. Hasína Vadžídová se v roce 2009 stala podruhé předsedkyní vlády a od té doby se jí podařilo ovládnout stát, potlačit nezávislá média a rozdrtit politickou opozici. Důkazem síly autokratky, která je dcerou zakladatele a prvního prezidenta Bangladéše, byly v lednu uspořádané parlamentní volby. V těch s více než 74 procenty triumfovala její Lidová liga (AL), zatímco hlavní opoziční Bangladéšská národní strana (BNP) se voleb kvůli rozsáhlým podvodům raději vůbec nezúčastnila. Už o několik měsíců později se ale ukázalo, že je postavení šestasedmdesátileté premiérky ve skutečnosti mnohem zranitelnější, než se kdokoli domníval. V červnu totiž vypukly první protesty, které se zvláště po brutální reakci režimu rozšířily po celé zemi a do všech společenských vrstev. Vadžídová jejich tlaku sice vzdorovala, když však ztratila podporu armády, musela začátkem srpna uprchnout do Indie. Bangladéš se od té doby vydal na nejistou cestu k demokratizaci, kterou provází nejen velká míra naděje, ale i chaos, násilí a obavy z nástupu radikálního islamismu. Krvavé protesty Protesty proti Vadžídové původně vzešly z univerzitních kampusů a reagovaly na znovuzavedení systému kvót, které rezervovaly skoro třetinu všech postů ve státní správě potomkům bojovníků za nezávislost z roku 1971. V praxi to znamenalo především členy a rodinné příslušníky vládní Lidové ligy. Mladí lidé v Bangladéši se už tak musí potýkat s vysokou nezaměstnaností, tento krok tedy dále prohloubil jejich frustraci a pocit bezmoci. K mládeži se brzy přidaly i další společenské skupiny nespokojené s autoritářskou vládou Vadžídové, a když se na sociálních sítích objevilo video univerzitního studenta zabitého…