V Česku hrozí kyberšpionáže a kyberútoky, varuje úřad. Spojuje to s děním na Ukrajině
Útokům by mohly čelit hlavně státní strategické instituce, média či kritická informační infrastruktura.
Publikováno: 28.1.2022
Úřad doporučil věnovat pozornost devatenácti technikám útoku a čtrnácti nejčastěji zneužívaným zranitelnostem. Doporučení publikoval na svém webu.
Škodlivé aktivity se v souvislosti s napětím ve východní Evropě stupňují podle úřadu i v kyberprostoru. "Zde probíhají nejenom operace státem zaštítěných skupin s kyberšpionážními destruktivními motivacemi, ale i kyberkriminálních skupin nasazujících primárně ransomware. V případě trvající eskalace je pravděpodobné, že se zvýší riziko kyberútoků proti ČR," uvedl úřad v materiálu. Ransomware je vyděračský program, který zablokuje přístup k systému a za odblokování požaduje výkupné.
Jako zvláště ohrožené úřad vyhodnotil strategické státní instituce, média a kritickou informační strukturu. "Strategické instituce státu, zejména ty zodpovědné za obranu státu a zahraniční politiku, jsou zranitelné především vůči kyberšpionáži," uvedl Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V případě médií je podle úřadu vyšší pravděpodobnost DDoS útoků.
Při útoku DDoS (distributed denial-of-service) se hackeři snaží zaplavit síť neobvykle vysokým objemem datového provozu s cílem ochromit ji, aby nezvládla rozsah požadovaných dat. "Kritická infrastruktura (např. energetika), je zranitelná vzhledem k pokročilým schopnostem některých aktérů provádět destruktivní útoky vůči průmyslovým řídícím systémům," uvedl úřad. Ohrožené můžou být ale i jiné subjekty. Paralýza sektorů může mít celospolečenské dopady, varoval úřad.
Popsal 19 technik útoků a 14 nejčastěji zneužívaných zranitelností. Jde například o zneužití příkazového řádku ke spuštění škodlivého kódu nebo o snahu upravit škodlivý kód a soubory, aby je bezpečnostní nástroje považovaly za neškodné. Úřad doporučuje zvýšenou ostražitost.
Podle úřadu se v první polovině ledna stala Ukrajina obětí takzvaného datového wiperu, který se maskoval jako ransomware. Kyjev se společně s Vilniusem, Rigou a Varšavou podle úřadu stává dlouhodobě cílem dezinformační kampaně Ghostwriter.
Rusko vyslalo do blízkosti hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev, USA i další západní země se obávají, že Moskva připravuje invazi na Ukrajinu. Rusko popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.