V Česku neměl v bohatství konkurenta. Žebříčku miliardářů Kellner dominoval 15 let
Miliardář Petr Kellner, který v sobotu zemřel při havárii vrtulníku, se v roce 2006 jako první Čech dostal do žebříčku nejbohatších lidí světa.
Publikováno: 29.3.2021
Jak připomněli v české mutaci časopisu Forbes, americký list tehdy v roce 2006 o Kellnerovi napsal, že má "dobré oko a dokáže poznat příležitost". O rok později se zakladatel a majoritní vlastník skupiny PPF objevil v žebříčku na 119. místě, potom se na čtyři roky vyhoupl do první stovky.
V roce 2018 už byl na 88. místě a naposledy loni obsadil 68. příčku. Za patnáct let dokázal svůj majetek optikou Forbesu zhruba zpětinásobit.
"Vím, že je to čtivé, ale není to nejdůležitější," řekl před lety Kellner k podobným žebříčkům v jednom ze vzácných rozhovorů, které poskytl Mladé frontě Dnes (MfD). V jiném se svěřil s tím, co by si přál, aby po něm zůstalo. "Mám to hodně spojené: Kellner a PPF. Jednou bych chtěl, aby se na PPF koukalo jako na firmu, která to někam dotáhla," řekl v roce 2007.
Právě díky investiční společnosti PPF Kellner pravidelně kraloval žebříčku nejbohatších Čechů a své místo měl i v seznamu světových boháčů. Kellner PPF spoluzaložil na začátku 90. let jako Správu prvního privatizačního fondu a platil za jejího majoritního vlastníka. Podle výroční zprávy skupiny z roku 2019 v ní držel 98,93 procenta.
Kellnerův majetek výrazně převyšoval i jmění dalších nejzámožnějších Čechů. Platilo to i nyní v době koronavirové krize, která přitom podle Forbesu zasadila jeho podnikání ve srovnání s dalšími českými miliardáři nejtěžší ránu.
Loni v říjnu, kdy časopis zveřejnil aktualizovaný žebříček nejbohatších Čechů, si tak Kellner udržel první místo s odhadovaným majetkem 293 miliard korun, i přestože podle tohoto listu přišel v krizi o 57 miliard. Na svědomí to mělo hlavně černé první pololetí úvěrové firmy a dceřiné společnosti PPF Home Credit.
S velkým odstupem (odhadovaný majetek 86 miliard korun) se na druhém místě hlavní majitel skupiny CPI Property Group Radovan Vítek. Třetí skončil Daniel Křetínský (78 miliard korun), který ovládá řadu tuzemských i zahraničních firem, nejvýznamnější je Energetický a průmyslový holding (EPH). Čtvrtou příčku obsadil premiér, předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš (74 miliard korun).
Kellnera, který v sobotu tragicky zahynul při nehodě vrtulníku v aljašských horách, tak nyní může v žebříčku nejzámožnějších Čechů nahradit Radovan Vítek. Jak ale upozornil například hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, samozřejmě záleží, jak Kellner ošetřil své dědictví.
"Pokud by se nyní jeho majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku," uvedl Kovanda s tím, že každému z dědiců by tak připadlo necelých 59 miliard korun.
Pokud ale existuje nějaká dědická smlouva nebo závět, situace může být zcela odlišná. "Jednou z možností v takovém případě je hypoteticky i to, že některý či někteří členové Kellnerovy nejbližší rodiny - děti a manželka - se tak ocitají na první příčce žebříčku nejbohatších lidí Česka," doplnil Kovanda.
V obklopení čínských miliardářů
Kellner měl tak z hlediska majetku konkurenci spíše v zahraničí než v tuzemsku. Například v loňském žebříčku se o osmašedesáté místo dělil s americkým mediálním magnátem Rupertem Murdochem, těsně nad nimi pak byli šéf čínské dodavatelské společnosti SF Express Wang Wej, Lee Man-tat, tedy předseda čínské firmy na výrobu omáček a koření Lee Kum Kee, nebo šéf ruského ropného koncernu Lukoil Vagit Alekperov.
V žebříčku se loni udrželo kromě Kellnera ještě dalších sedm Čechů, po Vítkovi, Křetínském a Babišovi tam Forbes zařadil i podnikatele Karla Komárka, Pavla Tykače, Pavla Baudiše a Marka Dospivu. První místo už třetí rok za sebou obsadil šéf internetové společnosti Amazon Jeff Bezos s odhadovaným majetkem 113 miliard dolarů (2,8 bilionu korun), kterého letos v zimě z této pozice na krátko sesadil šéf americké společnosti Tesla Elon Musk.
Vývoj Kellnerova postavení v žebříčku časopisu Forbes*:
Rok 2006 - 224. místo, 72,4 miliardy korun
Rok 2007 - 119. místo, 144,8 miliardy korun
Rok 2008 - 91. místo, 158,4 miliardy korun
Rok 2009 - 76. místo, 126 miliard korun
Rok 2010 - 89. místo, 142,3 miliardy korun
Rok 2011 - 97. místo, 160 miliard korun
Rok 2012 - 110. místo, 160,2 miliardy korun
Rok 2013 - 106. místo, 205,4 miliardy korun
Rok 2014 - 111. místo, 218 miliard korun
Rok 2015 - 160. místo, 200 miliard korun
Rok 2016 - 96. místo, 265 miliardy korun
Rok 2017 - 105. místo, 306,6 miliardy korun
Rok 2018 - 88. místo, 319 miliard korun
Rok 2019 - 73. místo, 350 miliard korun
Rok 2020 - 68. místo, 372,7 miliardy korun
* podle dobového kurzu