V lesích jižní Moravy je více housenek než v tropickém pralese, zjistili čeští vědci

#Domácí

Publikováno: 11.10.2020

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech?

Do zodpovězení těchto základních, byť stále neprobádaných otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR. Data pro svou studii sbírali z lesů třech kontinentů a vyhodnocovali čtrnáct let. Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

"Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin," říká profesor Vojtěch Novotný, vedoucí oddělení ekologie v Biologickém centru.

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji. Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů.

Počet jedinců na 1 ha lesa (zaokrouhleno na tisíce)

Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá. Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Výsledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.

Mravenčí práce počítat mravence

Doslova mravenčí práce - a v tomto případě to opravdu není klišé - přinesla zajímavá zjištění. "Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesech žije desetkrát více mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti. Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás," vysvětluje Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu Biologického centra, jeden z autorů studie.

"Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků," uvádí dále Klimeš.

Vědce překvapil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. "Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoliv žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota," dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, který nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na něm mezinárodní tým desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

"Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat," dodává profesor Novotný.