V Minsku dnes začíná soud s Alesem Bjaljackým, Lukašenkovým politickým vězněm a nositelem Nobelovy ceny míru

<p><img width="784" height="572" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/800px-alaksandr_bialacki.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Bladyniec, wikimedia, CC0" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/800px-alaksandr_bialacki.jpg 784w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/800px-alaksandr_bialacki-300x219.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/800px-alaksandr_bialacki-768x560.jpg 768w" sizes="(max-width: 784px) 100vw, 784px" /></p><strong>V Minsku má dnes začít soudní proces s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým. Šedesátiletému spoluzakladateli nevládního střediska na ochranu lidských práv Vjasna hrozí až 12 let vězení. Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. Bjaljackého přátelé pokládají soudní proces za pomstu režimu Alexandra Lukašenka.</strong> Bjaljacki spolu se spouobviněnými kolegy z Vjasny, kterou běloruské úřady označily za extrémistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek, čímž se míní údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby nelegálně do Běloruska přiváželi peníze v cizí měně, které dostávali od různých zahraničních spolků a fondů, a to nejméně 201.000 eur (asi 4,8 milionu Kč) a 54.000 dolarů (asi 1,2 milionu Kč), uvedla provládní média. Bjaljacki obvinění nekomentoval a jeho obhájci úřady zakázaly sdělovat informace o případu, upozornila agentura Reuters. Bjaljacki se stal jedním z nejvýznamnějších politických vězňů v Bělorusku, uvězněn byl znovu po násilném potlačení protestů, které vypukly v srpnu 2020 poté, co úřady znovu vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice a Západ tyto volby pokládají za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají. Organizace Vjasna sehrála vůdčí roli při poskytování právní a finanční pomoci stovkám uvězněných Bělorusů. Ochránci lidských práv odhadují, že v běloruských věznicích je drženo asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely asi 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.

#Hlavní stránka #Zprávy #Ales Bjaljacki #Alexandr Lukašenko #autoritativní režim #Bělorusko #soud

Publikováno: 5.1.2023

V Minsku má dnes začít soudní proces s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým. Šedesátiletému spoluzakladateli nevládního střediska na ochranu lidských práv Vjasna hrozí až 12 let vězení. Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody. Bjaljackého přátelé pokládají soudní proces za pomstu režimu Alexandra Lukašenka. Bjaljacki spolu se spouobviněnými kolegy z Vjasny, kterou běloruské úřady označily za extrémistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek, čímž se míní údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby nelegálně do Běloruska přiváželi peníze v cizí měně, které dostávali od různých zahraničních spolků a fondů, a to nejméně 201.000 eur (asi 4,8 milionu Kč) a 54.000 dolarů (asi 1,2 milionu Kč), uvedla provládní média. Bjaljacki obvinění nekomentoval a jeho obhájci úřady zakázaly sdělovat informace o případu, upozornila agentura Reuters. Bjaljacki se stal jedním z nejvýznamnějších politických vězňů v Bělorusku, uvězněn byl znovu po násilném potlačení protestů, které vypukly v srpnu 2020 poté, co úřady znovu vyhlásily Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice a Západ tyto volby pokládají za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají. Organizace Vjasna sehrála vůdčí roli při poskytování právní a finanční pomoci stovkám uvězněných Bělorusů. Ochránci lidských práv odhadují, že v běloruských věznicích je drženo asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely asi 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.